Bookbot

From drama technique to scenology

Maggiori informazioni sul libro

Vývoj západní teorie dramatu od Aristotela po moderní autory lze shrnout heslem 'Od metafyziky k technice', přičemž vrcholí v 19. století s Freytagovou Technika dramatu a Poltiho Třiceti šesti dramatickými situacemi. Poltiho práce se stává východiskem pro Júlia Gajdoše, který zkoumá moderní a postmoderní vývoj a otázku, zda má smysl pěstovat teorii dramatu. Sleduje dvě linie teorie: scientistickou, případně noetickou, a antropologickou, případně ontologickou. Klíčovým pojmem je 'situace', která spojuje drama v divadle se životem a teorií dramatu s teorií divadla. Drama nemůže být pouze ilustrací psaného textu. Autor v závěru studie poukazuje na poznatky a omyly v teorii dramatu, které byly formulovány za poslední dvě století, a zmiňuje současná východiska české teorie, včetně méně známé linie, která by mohla významně obohatit evropské teoretické myšlení o dramatu a divadle. Gajdošův komplexní pohled přináší důležité podněty k dalšímu zkoumání této oblasti.

Acquisto del libro

From drama technique to scenology, Július Gajdoš

Lingua
Pubblicato
2007
product-detail.submit-box.info.binding
(Copertina rigida)
Ti avviseremo via email non appena lo rintracceremo.

Metodi di pagamento

Titolo
From drama technique to scenology
Lingua
Inglese
Editore
KANT
Pubblicato
2007
Formato
Copertina rigida
Pagine
124
ISBN10
8086970329
ISBN13
9788086970325
Serie
Descrizione
Vývoj západní teorie dramatu od Aristotela po moderní autory lze shrnout heslem 'Od metafyziky k technice', přičemž vrcholí v 19. století s Freytagovou Technika dramatu a Poltiho Třiceti šesti dramatickými situacemi. Poltiho práce se stává východiskem pro Júlia Gajdoše, který zkoumá moderní a postmoderní vývoj a otázku, zda má smysl pěstovat teorii dramatu. Sleduje dvě linie teorie: scientistickou, případně noetickou, a antropologickou, případně ontologickou. Klíčovým pojmem je 'situace', která spojuje drama v divadle se životem a teorií dramatu s teorií divadla. Drama nemůže být pouze ilustrací psaného textu. Autor v závěru studie poukazuje na poznatky a omyly v teorii dramatu, které byly formulovány za poslední dvě století, a zmiňuje současná východiska české teorie, včetně méně známé linie, která by mohla významně obohatit evropské teoretické myšlení o dramatu a divadle. Gajdošův komplexní pohled přináší důležité podněty k dalšímu zkoumání této oblasti.