Maggiori informazioni sul libro
Jezuita není éterický spiritualista nebo klášterem vázaný mnich, ani nevyhledává církevní úřad. Bojuje podle svých sil za toho, jenž se skutečně narodil, skutečně jedl a pil, skutečně byl pronásledován za Piláta Pontského, skutečně byl ukřižován a skutečně vstal z mrtvých. To, že jezuita do „pomoci duším“ vřadí sobě vlastní způsob duchovního zápasu, a to až po zřeknutí se vnější přísnosti, řádového oděvu a vnějších skutků pokání, aby se v „obyčejném životě“ nelišil od „ctihodného kněze“, jej nejen činí způsobilým ke stálému pokání a naprostému sebezapomínání v boji ve viditelné a „obyčejné“ církvi, ale přivádí jej ke svobodě považovat vše za relativní kromě živého Pána.
Acquisto del libro
Ignác z Loyoly a dějinné pozadí jeho spirituality, Hugo Rahner
- Lingua
- Pubblicato
- 2012
- Rilegatura
- (In brossura)
Metodi di pagamento
Qui potrebbe esserci la tua recensione.
- Titolo
- Ignác z Loyoly a dějinné pozadí jeho spirituality
- Lingua
- Ceco
- Autori
- Hugo Rahner
- Editore
- Refugium Velehrad-Roma
- Pubblicato
- 2012
- Formato
- In brossura
- Pagine
- 109
- ISBN10
- 8074121194
- ISBN13
- 9788074121197
- Serie
- Tag
- Esoterismo e religione, Temi religiosi, Religione, Spiritualità e Religione, Temi cristiani, Cristianesimo, Sviluppo Spirituale, Mistica, Santi e sante, Gesuiti, Compagnia di Gesù, XV-XVI secolo, Servizi nella Chiesa
- Prima pubblicazione
- 2011
- Titolo originale
- Ignatius von Loyola und das geschichtliche Werden seiner Frömmigkeit
- Valutazione
- 5 su 5
- Descrizione
- Jezuita není éterický spiritualista nebo klášterem vázaný mnich, ani nevyhledává církevní úřad. Bojuje podle svých sil za toho, jenž se skutečně narodil, skutečně jedl a pil, skutečně byl pronásledován za Piláta Pontského, skutečně byl ukřižován a skutečně vstal z mrtvých. To, že jezuita do „pomoci duším“ vřadí sobě vlastní způsob duchovního zápasu, a to až po zřeknutí se vnější přísnosti, řádového oděvu a vnějších skutků pokání, aby se v „obyčejném životě“ nelišil od „ctihodného kněze“, jej nejen činí způsobilým ke stálému pokání a naprostému sebezapomínání v boji ve viditelné a „obyčejné“ církvi, ale přivádí jej ke svobodě považovat vše za relativní kromě živého Pána.