Maggiori informazioni sul libro
Angloameričtí radikální modernisté se na rozdíl od evropských avantgard snažili konstruktivně vyrovnat s modernitou, usilovali o obnovu kulturní prestiže poesie a významu básníků ve společnosti. Maďarský spisovatel Sándor Márai se zamýšlel nad tím, co z evropského humanismu zůstalo, a poukázal na to, že moderní humanismus ztratil lidské měřítko ve prospěch systémů. Tento jev se odráží i v umělecké sféře modernismu, kde systematičnost a formalismus nahrazují jedinečný hlas básníka. Jakub Guziur, anglista a amerikanista, ve své nové knize zkoumá díla Eliota a Pounda. Esej, rozdělený do tří částí, se zaměřuje na poetiku modernistického humanismu, přičemž se neomezuje pouze na tyto autory. V druhé části analyzuje Eliotovu Pustinu smyslu a ve třetí se věnuje Poundovým Cantos. Guziur se zabývá rekonstrukcí smyslu v umění a filosofii, přičemž zdůrazňuje potřebu očistit tradici a znovu ji vnímat jako zdroj krásy. Autor poukazuje na estetickou distance, která se začala formovat už v romantismu, a na to, že modernisté objevili význam ticha jako místa, kde vzniká lidský význam. Guziur rozlišuje mezi Eliotem, který usiloval o zachování civilizace, a Poundem, jenž se snažil obnovit rozpadlou kulturu. Guziurův esej přináší nový pohled na modernismus a jeho relevance v současném diskurzu, čímž se distancuje od pozitivismu a scientismu, které ovlivnily českou anglistiku a amerikanistiku.
Acquisto del libro
Příliš těžké lyry, Jakub Guziur
- Lingua
- Pubblicato
- 2008
- Rilegatura
- (In brossura)
Metodi di pagamento
Qui potrebbe esserci la tua recensione.
- Titolo
- Příliš těžké lyry
- Lingua
- Ceco
- Autori
- Jakub Guziur
- Editore
- Host
- Pubblicato
- 2008
- Formato
- In brossura
- Pagine
- 160
- ISBN10
- 8072942832
- ISBN13
- 9788072942831
- Serie
- Tag
- Valutazione
- 3,5 su 5
- Descrizione
- Angloameričtí radikální modernisté se na rozdíl od evropských avantgard snažili konstruktivně vyrovnat s modernitou, usilovali o obnovu kulturní prestiže poesie a významu básníků ve společnosti. Maďarský spisovatel Sándor Márai se zamýšlel nad tím, co z evropského humanismu zůstalo, a poukázal na to, že moderní humanismus ztratil lidské měřítko ve prospěch systémů. Tento jev se odráží i v umělecké sféře modernismu, kde systematičnost a formalismus nahrazují jedinečný hlas básníka. Jakub Guziur, anglista a amerikanista, ve své nové knize zkoumá díla Eliota a Pounda. Esej, rozdělený do tří částí, se zaměřuje na poetiku modernistického humanismu, přičemž se neomezuje pouze na tyto autory. V druhé části analyzuje Eliotovu Pustinu smyslu a ve třetí se věnuje Poundovým Cantos. Guziur se zabývá rekonstrukcí smyslu v umění a filosofii, přičemž zdůrazňuje potřebu očistit tradici a znovu ji vnímat jako zdroj krásy. Autor poukazuje na estetickou distance, která se začala formovat už v romantismu, a na to, že modernisté objevili význam ticha jako místa, kde vzniká lidský význam. Guziur rozlišuje mezi Eliotem, který usiloval o zachování civilizace, a Poundem, jenž se snažil obnovit rozpadlou kulturu. Guziurův esej přináší nový pohled na modernismus a jeho relevance v současném diskurzu, čímž se distancuje od pozitivismu a scientismu, které ovlivnily českou anglistiku a amerikanistiku.