Maggiori informazioni sul libro
Jaroslav Pažout a Kateřina Portman (Lozoviuková) editoři přinášejí publikaci zaměřenou na perzekvované a marginalizované skupiny obyvatel v Československu v letech 1945–1989. Kniha se zabývá existencí občanů druhé kategorie, což je charakteristické pro nedemokratické režimy, ale i pro demokratické země. Obsahuje studie různých skupin „nechtěných“ obyvatel, počínaje obtížným postavením německých obyvatel po jejich nuceném transferu a proměnlivostí kategorie československého „(pracujícího) lidu“. Dále se věnuje osudu skupin definovaných národnostním původem, přičemž subjektivní vnímání často nehraje roli. Texty popisují situaci německého, maďarského, romského a rusínského obyvatelstva. Zmiňuje se také vzpomínání osob židovského původu na holocaust. Další část se zaměřuje na perzekuci v komunistickém Československu a využívání nesvobodných pracovních sil v uranovém průmyslu. Publikace analyzuje přístup státu a veřejnosti k homosexuálům a osudy knih zabavených státně nespolehlivým osobám. Poslední blok se věnuje didaktice a filmové vědě, reflektuje problematiku identity v historickém vzdělávání a zkoumá český film v období normalizace a tvorbu Jana Procházky.
Acquisto del libro
"Nechtění" spoluobčané, Jaroslav Pažout, Kateřina Portmann
- Lingua
- Pubblicato
- 2018
- product-detail.submit-box.info.binding
- (In brossura)
Metodi di pagamento
Ancora nessuna valutazione.
- Titolo
- "Nechtění" spoluobčané
- Lingua
- Ceco
- Autori
- Jaroslav Pažout, Kateřina Portmann
- Pubblicato
- 2018
- Formato
- In brossura
- Pagine
- 256
- ISBN10
- 8088292069
- ISBN13
- 9788088292067
- Serie
- Tag
- Saggistica, Tema stórico, Storia, Società, Rom, Persecuzione, Tedeschi dei Sudeti, Persecuzione politica, Minoranze, Persecuzione religiosa, Ungheresi
- Descrizione
- Jaroslav Pažout a Kateřina Portman (Lozoviuková) editoři přinášejí publikaci zaměřenou na perzekvované a marginalizované skupiny obyvatel v Československu v letech 1945–1989. Kniha se zabývá existencí občanů druhé kategorie, což je charakteristické pro nedemokratické režimy, ale i pro demokratické země. Obsahuje studie různých skupin „nechtěných“ obyvatel, počínaje obtížným postavením německých obyvatel po jejich nuceném transferu a proměnlivostí kategorie československého „(pracujícího) lidu“. Dále se věnuje osudu skupin definovaných národnostním původem, přičemž subjektivní vnímání často nehraje roli. Texty popisují situaci německého, maďarského, romského a rusínského obyvatelstva. Zmiňuje se také vzpomínání osob židovského původu na holocaust. Další část se zaměřuje na perzekuci v komunistickém Československu a využívání nesvobodných pracovních sil v uranovém průmyslu. Publikace analyzuje přístup státu a veřejnosti k homosexuálům a osudy knih zabavených státně nespolehlivým osobám. Poslední blok se věnuje didaktice a filmové vědě, reflektuje problematiku identity v historickém vzdělávání a zkoumá český film v období normalizace a tvorbu Jana Procházky.