Bookbot

"Nechtění" spoluobčané

Parametri

  • 256pagine
  • 9 ore di lettura

Maggiori informazioni sul libro

Jaroslav Pažout a Kateřina Portman (Lozoviuková) editoři přinášejí publikaci zaměřenou na perzekvované a marginalizované skupiny obyvatel v Československu v letech 1945–1989. Kniha se zabývá existencí občanů druhé kategorie, což je charakteristické pro nedemokratické režimy, ale i pro demokratické země. Obsahuje studie různých skupin „nechtěných“ obyvatel, počínaje obtížným postavením německých obyvatel po jejich nuceném transferu a proměnlivostí kategorie československého „(pracujícího) lidu“. Dále se věnuje osudu skupin definovaných národnostním původem, přičemž subjektivní vnímání často nehraje roli. Texty popisují situaci německého, maďarského, romského a rusínského obyvatelstva. Zmiňuje se také vzpomínání osob židovského původu na holocaust. Další část se zaměřuje na perzekuci v komunistickém Československu a využívání nesvobodných pracovních sil v uranovém průmyslu. Publikace analyzuje přístup státu a veřejnosti k homosexuálům a osudy knih zabavených státně nespolehlivým osobám. Poslední blok se věnuje didaktice a filmové vědě, reflektuje problematiku identity v historickém vzdělávání a zkoumá český film v období normalizace a tvorbu Jana Procházky.

Acquisto del libro

"Nechtění" spoluobčané, Jaroslav Pažout, Kateřina Portmann

Lingua
Pubblicato
2018
Rilegatura
(In brossura),
Condizioni del libro
In ottime condizioni
Prezzo
4,79 €

Metodi di pagamento

Titolo
"Nechtění" spoluobčané
Lingua
Ceco
Formato
In brossura
Pagine
256
ISBN10
8088292069
ISBN13
9788088292067
Serie
Descrizione
Jaroslav Pažout a Kateřina Portman (Lozoviuková) editoři přinášejí publikaci zaměřenou na perzekvované a marginalizované skupiny obyvatel v Československu v letech 1945–1989. Kniha se zabývá existencí občanů druhé kategorie, což je charakteristické pro nedemokratické režimy, ale i pro demokratické země. Obsahuje studie různých skupin „nechtěných“ obyvatel, počínaje obtížným postavením německých obyvatel po jejich nuceném transferu a proměnlivostí kategorie československého „(pracujícího) lidu“. Dále se věnuje osudu skupin definovaných národnostním původem, přičemž subjektivní vnímání často nehraje roli. Texty popisují situaci německého, maďarského, romského a rusínského obyvatelstva. Zmiňuje se také vzpomínání osob židovského původu na holocaust. Další část se zaměřuje na perzekuci v komunistickém Československu a využívání nesvobodných pracovních sil v uranovém průmyslu. Publikace analyzuje přístup státu a veřejnosti k homosexuálům a osudy knih zabavených státně nespolehlivým osobám. Poslední blok se věnuje didaktice a filmové vědě, reflektuje problematiku identity v historickém vzdělávání a zkoumá český film v období normalizace a tvorbu Jana Procházky.