Maggiori informazioni sul libro
Tématem publikace je narození dítěte v lidovém prostředí a koutní plachta v Čechách a na Moravě od 18. do 19. století. Postavení těhotné ženy bylo vymezeno kulturní tradicí, která zahrnovala řadu zákazů a příkazů. Hlavním cílem bylo zajistit úspěšný porod zdravého dítěte. Narození dítěte je klíčovým momentem lidského života, provázeným obyčeji a zvyky rodinného cyklu, které se vztahují k období těhotenství, samotnému porodu a šestinedělí. Kout měl ve venkovském prostředí ustálené funkce, přičemž vlevo se nacházel „kout koutnicový“, kde ležela matka „šestinedělka“. Kout představoval nejen užitný prostor, ale i symbolické bezpečí a ochranu pro matku a dítě. Koutní vyšívaná plachta izolovala novorozené dítě a jeho matku a patří k nejstarším dokladům lidového textilního umění. Cenný soubor koutních plachet, který je součástí Etnografické sbírky Národního muzea, zahrnuje 2 246 exemplářů z Čech, Moravy a Slovenska. Tato sbírka patří mezi nejrozsáhlejší v České republice a chronologicky pokrývá období převážně od 17. století do 2. poloviny 19. století, s malým množstvím koutních plachet z 20. století.
Acquisto del libro
Narození dítěte v lidovém prostředí a rituální vliv obřadní textilie, Monika Tauberová
- Lingua
- Pubblicato
- 2014
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Copertina rigida)
Metodi di pagamento
Qui potrebbe esserci la tua recensione.
- Titolo
- Narození dítěte v lidovém prostředí a rituální vliv obřadní textilie
- Lingua
- Ceco
- Autori
- Monika Tauberová
- Editore
- Národní muzeum
- Pubblicato
- 2014
- Formato
- Copertina rigida
- Pagine
- 174
- ISBN10
- 8070364262
- ISBN13
- 9788070364260
- Serie
- Tag
- Saggistica, Tema stórico, Storia
- Valutazione
- 5 su 5
- Descrizione
- Tématem publikace je narození dítěte v lidovém prostředí a koutní plachta v Čechách a na Moravě od 18. do 19. století. Postavení těhotné ženy bylo vymezeno kulturní tradicí, která zahrnovala řadu zákazů a příkazů. Hlavním cílem bylo zajistit úspěšný porod zdravého dítěte. Narození dítěte je klíčovým momentem lidského života, provázeným obyčeji a zvyky rodinného cyklu, které se vztahují k období těhotenství, samotnému porodu a šestinedělí. Kout měl ve venkovském prostředí ustálené funkce, přičemž vlevo se nacházel „kout koutnicový“, kde ležela matka „šestinedělka“. Kout představoval nejen užitný prostor, ale i symbolické bezpečí a ochranu pro matku a dítě. Koutní vyšívaná plachta izolovala novorozené dítě a jeho matku a patří k nejstarším dokladům lidového textilního umění. Cenný soubor koutních plachet, který je součástí Etnografické sbírky Národního muzea, zahrnuje 2 246 exemplářů z Čech, Moravy a Slovenska. Tato sbírka patří mezi nejrozsáhlejší v České republice a chronologicky pokrývá období převážně od 17. století do 2. poloviny 19. století, s malým množstvím koutních plachet z 20. století.