Bookbot

Na karnevalu dějin

Valutazione del libro

Maggiori informazioni sul libro

Jméno Leonida Pljušče (1939–2015) je spojováno s oběťmi politicky motivovaného zneužívání psychiatrie během sovětské éry. Kniha vznikla na podnět pařížského nakladatelství Seuil, které požádalo Pljušče, aby sepsal své vzpomínky o odporu vůči sovětskému režimu. Autor napsal paměti v ruštině po svém odchodu do emigrace v roce 1976, přičemž zaznamenal klíčové etapy svého života: dětství, pedagogickou činnost, práci v akademickém institutu, zájem o parapsychologii, a jeho pronásledování politickou policií, včetně internace v psychiatrické léčebně. Pljušč v knize reflektuje svět formovaný sovětskou realitou, včetně rigidních vzorců chování a myšlení, které vedly k vytvoření unifikovaného „sovětského člověka“. Zmiňuje také charakter a meze liberálního Chruščovova období a Brežněvovu vládu. Nucené držení disidentů v psychiatrických zařízeních považoval za klíčový znak totalitarismu, když upozorňuje na jednoduchost, s jakou lze odlišné názory označit za psychické onemocnění. Důležitost boje za lidská práva shrnul slovy, že každé hnutí dospívá k obraně lidských práv jako společnému jmenovateli. Kniha rovněž dokumentuje zápas Taťjany Žitnikovové-Pljuščové za záchranu svého manžela, přičemž příloha obsahuje její dopisy, stížnosti a komentáře adresované různým institucím.

Acquisto del libro

Na karnevalu dějin, Leonid Ivanovič Pljušč

Lingua
Pubblicato
2019
product-detail.submit-box.info.binding
(In brossura)
Ti avviseremo via email non appena lo rintracceremo.

Metodi di pagamento

4,0
Molto buono
1 Valutazioni

Qui potrebbe esserci la tua recensione.

Titolo
Na karnevalu dějin
Lingua
Ceco
Editore
Triáda
Pubblicato
2019
Formato
In brossura
ISBN10
8074742326
ISBN13
9788074742323
Serie
Prima pubblicazione
1976
Titolo originale
На карнавале истории
Valutazione
4 su 5
Descrizione
Jméno Leonida Pljušče (1939–2015) je spojováno s oběťmi politicky motivovaného zneužívání psychiatrie během sovětské éry. Kniha vznikla na podnět pařížského nakladatelství Seuil, které požádalo Pljušče, aby sepsal své vzpomínky o odporu vůči sovětskému režimu. Autor napsal paměti v ruštině po svém odchodu do emigrace v roce 1976, přičemž zaznamenal klíčové etapy svého života: dětství, pedagogickou činnost, práci v akademickém institutu, zájem o parapsychologii, a jeho pronásledování politickou policií, včetně internace v psychiatrické léčebně. Pljušč v knize reflektuje svět formovaný sovětskou realitou, včetně rigidních vzorců chování a myšlení, které vedly k vytvoření unifikovaného „sovětského člověka“. Zmiňuje také charakter a meze liberálního Chruščovova období a Brežněvovu vládu. Nucené držení disidentů v psychiatrických zařízeních považoval za klíčový znak totalitarismu, když upozorňuje na jednoduchost, s jakou lze odlišné názory označit za psychické onemocnění. Důležitost boje za lidská práva shrnul slovy, že každé hnutí dospívá k obraně lidských práv jako společnému jmenovateli. Kniha rovněž dokumentuje zápas Taťjany Žitnikovové-Pljuščové za záchranu svého manžela, přičemž příloha obsahuje její dopisy, stížnosti a komentáře adresované různým institucím.