Bookbot

S. K. Šaumjan: Sémiotické pojetí gramatiky

Maggiori informazioni sul libro

Lingvistická monografie věnovaná odkazu ruského lingvisty S. K. Šaumjana. Sémiotické myšlení gruzínského lingvisty Sebastiana Konstantinoviče Šaumjana se vyznačuje mimořádnou synkretičností, v níž se střetávají tradice klasického (středo)evropského strukturalismu, nastupujícího amerického generativismu i ruského formalismu. Autor knihy analyzuje zejména tři Šaumjanovy stěžejní teorie: jeho aplikativní generativní model (1971), aplikativní univerzální gramatiku (1987) a tzv. sémiotickou gramatiku (2006). Poukazuje na nekonzistenci Šaumjanovy dichotomie genotyp a fenotyp, na směšování různých pojetí znaku (ve srovnání s jinými znakovými koncepcemi) a na to, jak se tyto skutečnosti projevují v jeho zacházení s pojmy jako invariant, funkce a význam. Jednotlivé Šaumjanovy koncepty dává autor do souvislosti také s českou jazykovědnou tradicí, uvádí některé reflexe Šaumjanova díla jak z prostředí české, tak zahraniční lingvistiky a zjišťuje, že jednotlivé ohlasy se nejvýrazněji shodnou na paralele s generativní gramatikou N. Chomského.

Acquisto del libro

S. K. Šaumjan: Sémiotické pojetí gramatiky, Martin Janečka

Lingua
Pubblicato
2017
product-detail.submit-box.info.binding
(In brossura)
Ti avviseremo via email non appena lo rintracceremo.

Metodi di pagamento

Titolo
S. K. Šaumjan: Sémiotické pojetí gramatiky
Lingua
Ceco
Editore
Episteme
Pubblicato
2017
Formato
In brossura
Pagine
170
ISBN10
8073946602
ISBN13
9788073946609
Serie
Descrizione
Lingvistická monografie věnovaná odkazu ruského lingvisty S. K. Šaumjana. Sémiotické myšlení gruzínského lingvisty Sebastiana Konstantinoviče Šaumjana se vyznačuje mimořádnou synkretičností, v níž se střetávají tradice klasického (středo)evropského strukturalismu, nastupujícího amerického generativismu i ruského formalismu. Autor knihy analyzuje zejména tři Šaumjanovy stěžejní teorie: jeho aplikativní generativní model (1971), aplikativní univerzální gramatiku (1987) a tzv. sémiotickou gramatiku (2006). Poukazuje na nekonzistenci Šaumjanovy dichotomie genotyp a fenotyp, na směšování různých pojetí znaku (ve srovnání s jinými znakovými koncepcemi) a na to, jak se tyto skutečnosti projevují v jeho zacházení s pojmy jako invariant, funkce a význam. Jednotlivé Šaumjanovy koncepty dává autor do souvislosti také s českou jazykovědnou tradicí, uvádí některé reflexe Šaumjanova díla jak z prostředí české, tak zahraniční lingvistiky a zjišťuje, že jednotlivé ohlasy se nejvýrazněji shodnou na paralele s generativní gramatikou N. Chomského.