Bookbot

Liberální demokracie (ne)rozumu

Maggiori informazioni sul libro

Ústředním tématem analýzy je sociální filosofie K. R. Poppera a vybraných zástupců rakouské libertariánské školy, konkrétně Ludwiga von Misese, Friedricha Augusta von Hayeka a Murraye Rothbarda, v kontextu demokracie a jejího hodnotového či procesního ukotvení. Analýza je vedena z pohledu sociální vědy, kombinující fenomenologii a sociologickou hermeneutiku, a metodologicky se opírá o lingvistické přístupy, zejména analýzu metafor. Popperova sociální filosofie je úzce spjata s jeho teorií vědy, což je v práci zohledněno. Vliv Popperovy teorie vědy je patrný u von Hayeka, zejména v otázce „racia“ a jeho univerzality při vědeckém ověřování a ekonomickém modelování tržního chování. Tím vzniká přístup podobný pozitivistickému modelování bez hodnotové sociální reality, aplikovaný na Popperovu představu otevřené společnosti, kde se jednotlivci „obvykle“ chovají racionálně. Popper rozvíjí rozumnost chování v neklasickém procesálním demokratickém modelu, který pracuje s rozumností jako danou kategorií. Tím jednotlivcům přisuzuje esenciální vlastnost „rozumnosti“, chápanou jako racionální kalkulaci v normalizovaném společenském prostředí, rámovaném liberální představou o fungování společnosti. Otevřená společnost bez předem stanovených kolektivních hodnot se jeví jako jediná normální.

Acquisto del libro

Liberální demokracie (ne)rozumu, Ondřej Stulík

Lingua
Pubblicato
2016
product-detail.submit-box.info.binding
(In brossura)
Ti avviseremo via email non appena lo rintracceremo.

Metodi di pagamento

Titolo
Liberální demokracie (ne)rozumu
Lingua
Ceco
Formato
In brossura
Pagine
259
ISBN10
8073254115
ISBN13
9788073254117
Serie
Descrizione
Ústředním tématem analýzy je sociální filosofie K. R. Poppera a vybraných zástupců rakouské libertariánské školy, konkrétně Ludwiga von Misese, Friedricha Augusta von Hayeka a Murraye Rothbarda, v kontextu demokracie a jejího hodnotového či procesního ukotvení. Analýza je vedena z pohledu sociální vědy, kombinující fenomenologii a sociologickou hermeneutiku, a metodologicky se opírá o lingvistické přístupy, zejména analýzu metafor. Popperova sociální filosofie je úzce spjata s jeho teorií vědy, což je v práci zohledněno. Vliv Popperovy teorie vědy je patrný u von Hayeka, zejména v otázce „racia“ a jeho univerzality při vědeckém ověřování a ekonomickém modelování tržního chování. Tím vzniká přístup podobný pozitivistickému modelování bez hodnotové sociální reality, aplikovaný na Popperovu představu otevřené společnosti, kde se jednotlivci „obvykle“ chovají racionálně. Popper rozvíjí rozumnost chování v neklasickém procesálním demokratickém modelu, který pracuje s rozumností jako danou kategorií. Tím jednotlivcům přisuzuje esenciální vlastnost „rozumnosti“, chápanou jako racionální kalkulaci v normalizovaném společenském prostředí, rámovaném liberální představou o fungování společnosti. Otevřená společnost bez předem stanovených kolektivních hodnot se jeví jako jediná normální.