Maggiori informazioni sul libro
Monografie se zabývá doposud málo prozkoumanou problematikou přístupu Jugoslávie k dění v Československu v letech 1968–1969. V širších souvislostech detailně analyzuje nejen bilaterální kontakty mezi Prahou a Bělehradem, ale i tehdejší vazby Titova režimu a Sovětského svazu. Spolupráce s Moskvou totiž výrazně ovlivňovala poměr Jugoslávie k pražskému jaru.Výklad, chronologicky ohraničený lednem 1968 a zářím 1969, se podrobně věnuje vývoji přístupu jednotlivých proudů působících v rámci jugoslávské mocenské elity k reformám prováděným v polednovém Československu. Všímá si vlivu obrodného procesu na dění v Jugoslávii. Obšírně se také zabývá aktivitou několika vysokých československých státních činitelů (mj. Jiřího Hájka a Oty Šika), kteří se bezprostředně po 21. srpnu pokoušeli v Bělehradu vytvořit zárodečné jádro exilu.
Acquisto del libro
Jugoslávie a Pražské jaro, Jan Pelikán
- Lingua
- Pubblicato
- 2008
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Copertina rigida)
Metodi di pagamento
Qui potrebbe esserci la tua recensione.
- Titolo
- Jugoslávie a Pražské jaro
- Lingua
- Ceco
- Autori
- Jan Pelikán
- Pubblicato
- 2008
- Formato
- Copertina rigida
- ISBN10
- 8073082209
- ISBN13
- 9788073082208
- Serie
- Tag
- Saggistica, Scienze sociali, Tema stórico, Storia, Scienze politiche & Politica, Storia ceca & slovacca, Cecoslovacchia, Jugoslavia, Primavera di Praga 1968
- Valutazione
- 4,5 su 5
- Descrizione
- Monografie se zabývá doposud málo prozkoumanou problematikou přístupu Jugoslávie k dění v Československu v letech 1968–1969. V širších souvislostech detailně analyzuje nejen bilaterální kontakty mezi Prahou a Bělehradem, ale i tehdejší vazby Titova režimu a Sovětského svazu. Spolupráce s Moskvou totiž výrazně ovlivňovala poměr Jugoslávie k pražskému jaru.Výklad, chronologicky ohraničený lednem 1968 a zářím 1969, se podrobně věnuje vývoji přístupu jednotlivých proudů působících v rámci jugoslávské mocenské elity k reformám prováděným v polednovém Československu. Všímá si vlivu obrodného procesu na dění v Jugoslávii. Obšírně se také zabývá aktivitou několika vysokých československých státních činitelů (mj. Jiřího Hájka a Oty Šika), kteří se bezprostředně po 21. srpnu pokoušeli v Bělehradu vytvořit zárodečné jádro exilu.