Parametri
Maggiori informazioni sul libro
Význam termínu erós se proslavil v pojetí Freudovy interpretace. Freud poukázal na podobnost mezi Platónovým erótem a jeho pojetím sexuality. Je však třeba připomenout, že Platón rozdělil erós na nebeský a obecný, při čemž se přiklonil na stranu eróta nebeského, jehož touha byla zaměřena na ideu krásy, zatímco Freudovo pojetí mělo blíže k Platónově interpretaci eróta obecného. V mé práci poukazuji na význam obou erotů v dějinách západní filosofie a na jejich propojení v interpretacích prvního ruského systematického filosofa Vladimíra Solovjova a jeho následovníků. Solovjov propojuje teoretické úvahy platonického rázu s poetickým vyjádřením erotické touhy, která nalézá své předchůdce v trubadúrech a italském „sladkém novém stylu“. Cílem erotické touhy těchto básníků je ideální žena, kterou později Solovjov označil termínem Sofia, s níž má být materiální svět propojen, tudíž i erós obecný mířící k věčnému plození na materiální úrovni nalézá svou jednotu s erótem nebeským uvnitř ideálního světa Sofie.
Acquisto del libro
Erós a jeho metamorfózy, Lenka Naldoniová
- Lingua
- Pubblicato
- 2010
- product-detail.submit-box.info.binding
- (In brossura)
Metodi di pagamento
Qui potrebbe esserci la tua recensione.
- Titolo
- Erós a jeho metamorfózy
- Lingua
- Ceco
- Autori
- Lenka Naldoniová
- Editore
- Ostravská univerzita
- Pubblicato
- 2010
- Formato
- In brossura
- ISBN10
- 8073688409
- ISBN13
- 9788073688400
- Serie
- Tag
- Saggistica
- Valutazione
- 4 su 5
- Descrizione
- Význam termínu erós se proslavil v pojetí Freudovy interpretace. Freud poukázal na podobnost mezi Platónovým erótem a jeho pojetím sexuality. Je však třeba připomenout, že Platón rozdělil erós na nebeský a obecný, při čemž se přiklonil na stranu eróta nebeského, jehož touha byla zaměřena na ideu krásy, zatímco Freudovo pojetí mělo blíže k Platónově interpretaci eróta obecného. V mé práci poukazuji na význam obou erotů v dějinách západní filosofie a na jejich propojení v interpretacích prvního ruského systematického filosofa Vladimíra Solovjova a jeho následovníků. Solovjov propojuje teoretické úvahy platonického rázu s poetickým vyjádřením erotické touhy, která nalézá své předchůdce v trubadúrech a italském „sladkém novém stylu“. Cílem erotické touhy těchto básníků je ideální žena, kterou později Solovjov označil termínem Sofia, s níž má být materiální svět propojen, tudíž i erós obecný mířící k věčnému plození na materiální úrovni nalézá svou jednotu s erótem nebeským uvnitř ideálního světa Sofie.