Maggiori informazioni sul libro
Zázračná mast, strom uprostřed místnosti, cirkusová břichomluvkyně... ale i válečný nedostatek, Stalinovy pomníky a mizení lidí ve věznicích tajné policie - to je Gruzie v textech Jeleny Bočorišvili. Ty se vyznačují šíří postav a dějů, zároveň jsou však komponovány velmi sevřeně, a proto bývají označovány jako "stenografické romány". Jelena Bočorišvili nezapře svou původní profesi sportovní novinářky a dokáže doslova na pár desítkách stran zobrazit i několik generací typických gruzínských rodin i s kavkazským koloritem. Ve všech čtyřech vybraných stenografických románech (Hlava mého otce - Opera - Sověti - Faina aneb Příběh klavíru) se projevuje autorčina charakteristická poetika, pro niž je příznačný lyrizovaný slovník, výrazné postavy a snová atmosféra, jež je však narušována syrovým popisem totalitní skutečnosti. Bočorišvili si pro své texty bere inspiraci v Gruzii, a to nejen druhé poloviny 20. století, ale také doby předválečné, která s sebou nese rysy černomořské exotiky na rozhraní Evropy a Asie.
Acquisto del libro
Hlava mého otce : čtyři stenografické romány, Libor Dvořák, Jelena Bočorišvili
- Lingua
- Pubblicato
- 2018
- Rilegatura
- (Copertina rigida)
Metodi di pagamento
Qui potrebbe esserci la tua recensione.
- Titolo
- Hlava mého otce : čtyři stenografické romány
- Lingua
- Ceco
- Autori
- Libor Dvořák, Jelena Bočorišvili
- Editore
- Dokořán
- Pubblicato
- 2018
- Formato
- Copertina rigida
- Pagine
- 208
- ISBN10
- 8073639130
- ISBN13
- 9788073639136
- Serie
- Tag
- Narrativa, Umorismo, Racconti, Realismo magico, Unione Sovietica, Georgia, Caucaso, Letteratura georgiana
- Prima pubblicazione
- 2018
- Titolo originale
- Голова моего отца
- Valutazione
- 4 su 5
- Descrizione
- Zázračná mast, strom uprostřed místnosti, cirkusová břichomluvkyně... ale i válečný nedostatek, Stalinovy pomníky a mizení lidí ve věznicích tajné policie - to je Gruzie v textech Jeleny Bočorišvili. Ty se vyznačují šíří postav a dějů, zároveň jsou však komponovány velmi sevřeně, a proto bývají označovány jako "stenografické romány". Jelena Bočorišvili nezapře svou původní profesi sportovní novinářky a dokáže doslova na pár desítkách stran zobrazit i několik generací typických gruzínských rodin i s kavkazským koloritem. Ve všech čtyřech vybraných stenografických románech (Hlava mého otce - Opera - Sověti - Faina aneb Příběh klavíru) se projevuje autorčina charakteristická poetika, pro niž je příznačný lyrizovaný slovník, výrazné postavy a snová atmosféra, jež je však narušována syrovým popisem totalitní skutečnosti. Bočorišvili si pro své texty bere inspiraci v Gruzii, a to nejen druhé poloviny 20. století, ale také doby předválečné, která s sebou nese rysy černomořské exotiky na rozhraní Evropy a Asie.