Maggiori informazioni sul libro
Pražský hrad je tradičním sídlem státní moci a jeho silná pozice symbolu české, respektive československé státnosti byla rozvinuta prvním československým prezidentem T. G. Masarykem, který z něj učinil svou rezidenci a prostor reprezentace mladého demokratického státu. Publikace se zaměřuje na proměnu Pražského hradu v časovém rozmezí let 1948 až 1968 v souvislosti s tím, jak se měnil úhel pohledu na funkce, které by mělo tradiční sídlo státní moci plnit. Na jejich definování se významně podíleli prezident a jeho kancelář, v průběhu sledovaného období se do tohoto procesu zapojili rovněž ideologové KSČ a představitelé československého výtvarného umění, architektury a vědy. Práce se soustředí na krátkodobé i trvalé architektonické úpravy hradního areálu zaměřené na širokou veřejnost a na vývoj zdejšího výstavního programu. Sleduje rovněž institucionální pozadí této proměny.
Acquisto del libro
Pražský hrad na cestě ke komunistické utopii (1948–1968), Veronika Rollová
- Lingua
- Pubblicato
- 2019
- product-detail.submit-box.info.binding
- (In brossura)
Metodi di pagamento
Qui potrebbe esserci la tua recensione.
- Titolo
- Pražský hrad na cestě ke komunistické utopii (1948–1968)
- Lingua
- Ceco
- Autori
- Veronika Rollová
- Pubblicato
- 2019
- Formato
- In brossura
- ISBN10
- 8087989805
- ISBN13
- 9788087989807
- Serie
- Tag
- Saggistica, Arte / Cultura, Tema stórico, Storia, Letteratura ceca, Architettura, Architettura e urbanistica, Storia ceca & slovacca, Cecoslovacchia, Ideologie, Castello di Praga, Anno 1948-1968, Residenze Presidenziali
- Valutazione
- 4 su 5
- Descrizione
- Pražský hrad je tradičním sídlem státní moci a jeho silná pozice symbolu české, respektive československé státnosti byla rozvinuta prvním československým prezidentem T. G. Masarykem, který z něj učinil svou rezidenci a prostor reprezentace mladého demokratického státu. Publikace se zaměřuje na proměnu Pražského hradu v časovém rozmezí let 1948 až 1968 v souvislosti s tím, jak se měnil úhel pohledu na funkce, které by mělo tradiční sídlo státní moci plnit. Na jejich definování se významně podíleli prezident a jeho kancelář, v průběhu sledovaného období se do tohoto procesu zapojili rovněž ideologové KSČ a představitelé československého výtvarného umění, architektury a vědy. Práce se soustředí na krátkodobé i trvalé architektonické úpravy hradního areálu zaměřené na širokou veřejnost a na vývoj zdejšího výstavního programu. Sleduje rovněž institucionální pozadí této proměny.