Parametri
Maggiori informazioni sul libro
V románě napsaném v prvních letech nacistického režimu zachytila autorka život německého proletariátu v době krise a nezaměstnanosti v letech 1929-1933. Děj se odehrává v jednom hornickém městečku a ústřední postavou je havíř Bentsch, který při důlním závalu své soudruhy ze všech silpovzbuzuje a po pět dní v nich udržuje vůli k životu, dokud nejsou ze zasypané šachty zachráněni. Práce na dole je však zastavena a zachráněným horníkům hrozí nebezpečí, že se svými rodinami pomalu zahynou hladem. Na jejich osudech je pak zachycena beznadějná ponurost doby, kdy lidé živořili z podpor v nezaměstnanosti, vypomáhali si nepatrnými příležitostnými výdělky a často z beznaděje končili s celými rodinami sebevraždou. Nevědomí, vyhladovělí a zlomení si nakonec přáli, aby "jámu otevřel třeba čert, jen když budou mít práci". Strach z nezaměstnanosti je zaháněl do nacistických schůzí, kde jim byla slibována práce a mzda. Mravně silní lidé druhu Bentschova se však zachraňují odchodem do illegality, kde již pracovaly buňky Rudé fronty.
Acquisto del libro
Zachránění, Anna Seghers
- Lingua
- Pubblicato
- 1951
- Rilegatura
- (Copertina rigida),
- Condizioni del libro
- In buone condizioni
- Prezzo
- 1,39 €
Metodi di pagamento
Ancora nessuna valutazione.
- Titolo
- Zachránění
- Lingua
- Ceco
- Autori
- Anna Seghers
- Editore
- Práce
- Pubblicato
- 1951
- Formato
- Copertina rigida
- Serie
- Descrizione
- V románě napsaném v prvních letech nacistického režimu zachytila autorka život německého proletariátu v době krise a nezaměstnanosti v letech 1929-1933. Děj se odehrává v jednom hornickém městečku a ústřední postavou je havíř Bentsch, který při důlním závalu své soudruhy ze všech silpovzbuzuje a po pět dní v nich udržuje vůli k životu, dokud nejsou ze zasypané šachty zachráněni. Práce na dole je však zastavena a zachráněným horníkům hrozí nebezpečí, že se svými rodinami pomalu zahynou hladem. Na jejich osudech je pak zachycena beznadějná ponurost doby, kdy lidé živořili z podpor v nezaměstnanosti, vypomáhali si nepatrnými příležitostnými výdělky a často z beznaděje končili s celými rodinami sebevraždou. Nevědomí, vyhladovělí a zlomení si nakonec přáli, aby "jámu otevřel třeba čert, jen když budou mít práci". Strach z nezaměstnanosti je zaháněl do nacistických schůzí, kde jim byla slibována práce a mzda. Mravně silní lidé druhu Bentschova se však zachraňují odchodem do illegality, kde již pracovaly buňky Rudé fronty.