Maggiori informazioni sul libro
Jupiter, Kristus, Chalífa: Obrazy mocných a zrození středověku (IV.–VII. století) Pohanský bůh Jupiter Serapis, Ježíš Kristus a muslimský Chalífa – jejich tváře jsou si překvapivě blízké. Autoři se pozastavují nad tímto zdánlivým paradoxem a ptají se: Proč vypadají „úhlavní nepřátelé“ téměř stejně? Odpovědi hledají nejprve v konkrétních historických okolnostech – v dramatickém pádu Serapea v Alexandrii, v prosazení křesťanství jako státního náboženství či v dobytí Sýrie Umajjovci. Samotný způsob, kterým vítězové doslova „kradou“ tváře poraženým však sahá ještě hlouběji do historie, do doby kmenů a šamanů, kdy byl rituál s maskou nepřítele přípravou na boj či oslavou vítězství. Moudrý vládce ale nemůže být ten, který poražené příliš ponižuje. Co kdyby přejímání tváře vyjadřovalo též snahu ukázat inkluzi a kontinuitu? Pohled do daleké minulosti ukazuje, jak jsou obrazy mocné a jak důležité je jim rozumět. Upozorňuje též na společné kořeny středomořských civilizací, z nichž – v napětí mezi střety a kontinuitou – vyrostla evropská kultura.
Ci sono attualmente del libroJupiter, Kristus, Chalífa (2019 ) in magazzino.
Acquisto del libro
Jupiter, Kristus, Chalífa, Ivan Foletti
- Lingua
- Pubblicato
- 2019
- product-detail.submit-box.info.binding
- (In brossura),
- Condizioni del libro
- In buone condizioni
- Prezzo
- 5,59 €
Metodi di pagamento
Qui potrebbe esserci la tua recensione.
- Titolo
- Jupiter, Kristus, Chalífa
- Lingua
- Ceco
- Autori
- Ivan Foletti
- Editore
- Books & Pipes Publishing
- Pubblicato
- 2019
- Formato
- In brossura
- Pagine
- 112
- ISBN10
- 8074851990
- ISBN13
- 9788074851995
- Serie
- Valutazione
- 4,9 su 5
- Descrizione
- Jupiter, Kristus, Chalífa: Obrazy mocných a zrození středověku (IV.–VII. století) Pohanský bůh Jupiter Serapis, Ježíš Kristus a muslimský Chalífa – jejich tváře jsou si překvapivě blízké. Autoři se pozastavují nad tímto zdánlivým paradoxem a ptají se: Proč vypadají „úhlavní nepřátelé“ téměř stejně? Odpovědi hledají nejprve v konkrétních historických okolnostech – v dramatickém pádu Serapea v Alexandrii, v prosazení křesťanství jako státního náboženství či v dobytí Sýrie Umajjovci. Samotný způsob, kterým vítězové doslova „kradou“ tváře poraženým však sahá ještě hlouběji do historie, do doby kmenů a šamanů, kdy byl rituál s maskou nepřítele přípravou na boj či oslavou vítězství. Moudrý vládce ale nemůže být ten, který poražené příliš ponižuje. Co kdyby přejímání tváře vyjadřovalo též snahu ukázat inkluzi a kontinuitu? Pohled do daleké minulosti ukazuje, jak jsou obrazy mocné a jak důležité je jim rozumět. Upozorňuje též na společné kořeny středomořských civilizací, z nichž – v napětí mezi střety a kontinuitou – vyrostla evropská kultura.