Maggiori informazioni sul libro
Kniha Miloše Pojara o Jindřichu Matyáši Thurnovi, výrazné postavě našich dějin 17. století, je rozdělena do osmi kapitol. První kapitola plní funkci úvodu a seznamuje čtenáře se společenskou a politickou situací v předbělohorské době, vyznačující se zápasem mezi absolutistickým typem vlády na jedné straně a modelem stavovské konfederace na straně druhé. Výklad se dotýká problematiky dualismu Čech a Moravy, který vážně narušoval jednotu protihabsburské opozice. Zdůraznění, např. formou grafického vyčlenění, by si možná zasloužila komplikovaná náboženská otázka v souvislosti s rozložením sil uvnitř šlechtického stavu. Následující kapitoly se zabývají vlastním předmětem studia - osobností hraběte Thurna a jeho aktivitami na poli politickém i válečném. Přestože rod Thurnů pocházel ze severní Itálie, lze otázku, byl-li Thurn Čechem či nikoli, považovat za vyřešenou. Příslušnost k Čechům totiž neměla důrazně bázi etnickou, což potvrzuje celkový kosmopolitní charakter doby a prostředí. Sám Thurn kromě němčiny, své mateřštiny, a češtiny ovládal řadu dalších jazyků.
Acquisto del libro
Jindřich Matyáš Thurn muž činu, Miloš Pojar
- Lingua
- Pubblicato
- 1998
Metodi di pagamento
Ancora nessuna valutazione.
- Titolo
- Jindřich Matyáš Thurn muž činu
- Lingua
- Ceco
- Autori
- Miloš Pojar
- Editore
- Železný
- Pubblicato
- 1998
- Serie
- Descrizione
- Kniha Miloše Pojara o Jindřichu Matyáši Thurnovi, výrazné postavě našich dějin 17. století, je rozdělena do osmi kapitol. První kapitola plní funkci úvodu a seznamuje čtenáře se společenskou a politickou situací v předbělohorské době, vyznačující se zápasem mezi absolutistickým typem vlády na jedné straně a modelem stavovské konfederace na straně druhé. Výklad se dotýká problematiky dualismu Čech a Moravy, který vážně narušoval jednotu protihabsburské opozice. Zdůraznění, např. formou grafického vyčlenění, by si možná zasloužila komplikovaná náboženská otázka v souvislosti s rozložením sil uvnitř šlechtického stavu. Následující kapitoly se zabývají vlastním předmětem studia - osobností hraběte Thurna a jeho aktivitami na poli politickém i válečném. Přestože rod Thurnů pocházel ze severní Itálie, lze otázku, byl-li Thurn Čechem či nikoli, považovat za vyřešenou. Příslušnost k Čechům totiž neměla důrazně bázi etnickou, což potvrzuje celkový kosmopolitní charakter doby a prostředí. Sám Thurn kromě němčiny, své mateřštiny, a češtiny ovládal řadu dalších jazyků.