Maggiori informazioni sul libro
Hlavním tématem monografie je zkoumání možností, které přináší Husserlova fenomenologie pro pochopení podstaty vzdělání v kontextu jeho integrace do manažerských a plánovacích struktur. Pokud si nejsme vědomi rozdílu mezi vzděláním jako podstatou a vzděláním jako procesem, můžeme mít efektivní vzdělávací procesy, ale chybí nám skutečné vzdělání a školy. Objev podstaty vzdělání jako přivádění člověka k vědomí smyslu je základem evropské kultury. Žijeme v situaci matematizace a zborcení smyslu, kde jsou naše existence zařazeny do idealizovaných struktur. Jaká proměna našeho vztahu ke světu a k sobě samým stojí za tímto zborcením? Hrozí, že toto zborcení smyslu povede k zániku univerzit jako institucí, proměněných na pouhý manažerský provoz? Je možné oživit touhu po bytném vědění, jak ji chápali Platón a Aristotelés, když byla touha v tradici vnímána jako transcendence smyslu? Vědy, snažící se ovládnout přírodu, proměňují člověka na idealizovaný objekt výzkumu. Husserl však zdůrazňuje, že člověk je nejen objektem, ale i subjektem pro svět. Jeho fenomenologie se zabývá konstitucí smyslu a klade důležité otázky po základech našeho lidství v kontextu našich současných existenciálních problémů.
Acquisto del libro
Fenomenologické redukce a vzdělání, David Rybák
- Lingua
- Pubblicato
- 2019
- product-detail.submit-box.info.binding
- (In brossura)
Metodi di pagamento
Ancora nessuna valutazione.
- Titolo
- Fenomenologické redukce a vzdělání
- Lingua
- Ceco
- Autori
- David Rybák
- Editore
- Karolinum
- Pubblicato
- 2019
- Formato
- In brossura
- Pagine
- 392
- ISBN10
- 8024643367
- ISBN13
- 9788024643366
- Serie
- Descrizione
- Hlavním tématem monografie je zkoumání možností, které přináší Husserlova fenomenologie pro pochopení podstaty vzdělání v kontextu jeho integrace do manažerských a plánovacích struktur. Pokud si nejsme vědomi rozdílu mezi vzděláním jako podstatou a vzděláním jako procesem, můžeme mít efektivní vzdělávací procesy, ale chybí nám skutečné vzdělání a školy. Objev podstaty vzdělání jako přivádění člověka k vědomí smyslu je základem evropské kultury. Žijeme v situaci matematizace a zborcení smyslu, kde jsou naše existence zařazeny do idealizovaných struktur. Jaká proměna našeho vztahu ke světu a k sobě samým stojí za tímto zborcením? Hrozí, že toto zborcení smyslu povede k zániku univerzit jako institucí, proměněných na pouhý manažerský provoz? Je možné oživit touhu po bytném vědění, jak ji chápali Platón a Aristotelés, když byla touha v tradici vnímána jako transcendence smyslu? Vědy, snažící se ovládnout přírodu, proměňují člověka na idealizovaný objekt výzkumu. Husserl však zdůrazňuje, že člověk je nejen objektem, ale i subjektem pro svět. Jeho fenomenologie se zabývá konstitucí smyslu a klade důležité otázky po základech našeho lidství v kontextu našich současných existenciálních problémů.