Maggiori informazioni sul libro
Kniha analyzuje disparátní vývoj náboženství, církví a religiozity v České a Slovenské republice po rozpadu společného státu. Zatímco česká společnost je jednou z nejsekularizovanějších společností světa, na Slovensku náboženství už tradičně hraje významnou úlohu ve veřejném prostoru. Je to však celá pravda a vystačíme s tím, že všechny rozdíly připíšeme historickému dědictví? Po přiblížení odlišné historie a společenského postavení církví a věřících v obou zemích autor podrobně analyzuje vývoj vztahů mezi státem a církvemi, jejich financování a ekonomický provoz, církve jako náboženské organizace a jejich společenské a kulturní působení, stejně jako proměňující se religiozitu a názory veřejnosti. Ukazuje, že v obou společnostech se prolínají sekularizační i desekularizační tendence a že české a slovenské církve, ale ani jejich sekulární protějšky často nedokázaly adekvátně reagovat na aktuální společenské potřeby. Hledání individuálně i společensky přijatelného (postoje k) náboženství naší doby je tak zřejmě ještě před námi.
Acquisto del libro
Česká a slovenská religiozita po rozpadu společného státu, Zdeněk R. Nešpor
- Lingua
- Pubblicato
- 2020
- product-detail.submit-box.info.binding
- (In brossura)
Metodi di pagamento
Qui potrebbe esserci la tua recensione.
- Titolo
- Česká a slovenská religiozita po rozpadu společného státu
- Lingua
- Ceco
- Autori
- Zdeněk R. Nešpor
- Editore
- Karolinum
- Pubblicato
- 2020
- Formato
- In brossura
- Pagine
- 200
- ISBN10
- 8024645556
- ISBN13
- 9788024645551
- Serie
- Valutazione
- 5 su 5
- Descrizione
- Kniha analyzuje disparátní vývoj náboženství, církví a religiozity v České a Slovenské republice po rozpadu společného státu. Zatímco česká společnost je jednou z nejsekularizovanějších společností světa, na Slovensku náboženství už tradičně hraje významnou úlohu ve veřejném prostoru. Je to však celá pravda a vystačíme s tím, že všechny rozdíly připíšeme historickému dědictví? Po přiblížení odlišné historie a společenského postavení církví a věřících v obou zemích autor podrobně analyzuje vývoj vztahů mezi státem a církvemi, jejich financování a ekonomický provoz, církve jako náboženské organizace a jejich společenské a kulturní působení, stejně jako proměňující se religiozitu a názory veřejnosti. Ukazuje, že v obou společnostech se prolínají sekularizační i desekularizační tendence a že české a slovenské církve, ale ani jejich sekulární protějšky často nedokázaly adekvátně reagovat na aktuální společenské potřeby. Hledání individuálně i společensky přijatelného (postoje k) náboženství naší doby je tak zřejmě ještě před námi.