Maggiori informazioni sul libro
„Můj život se schizofrenií II. - začátek konce“ je volné pokračování knihy „Můj život se schizofrenií“. Jde o upřímnou zpověď mého života s psychotickým onemocněním, kde popisuji své emoce a prožitky, ať již v relativním zdraví či nemoci, v běžném životě či v psychiatrické nemocnici, jaké to pro mě mělo následky a jak se s tím snažím vyrovnat. Tuto knihu bych chtěla věnovat psychoterapeutickému doléčovacímu oddělení 17BC v Psychiatrické nemocnici v Opavě, které mě naučilo, jak se s nemocí naučít žít, jak ji včasně rozpoznat, a jak o ní dokázat mluvit, což byl pro mě předtím velký problém, protože jsem se za onemocnění velmi styděla. Dnes a denně musím se svou nemocí žít, vždy když jsem ve stresu se mé onemocnění zhorší, přesto se snažím věnovat svým koníčkům a zájmům, pravidelně navštěvuji svého psychiatra a psycholožku, chodím do následné organizace, beru depotní injekce a užívám léky. Snažím se předávat svou zkušenost s nemocí ostatním. Autorka
Acquisto del libro
Můj život se schizofrenií II. - začátek konce, Jiřina Koudelová
- Lingua
- Pubblicato
- 2020
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Copertina rigida)
Metodi di pagamento
Qui potrebbe esserci la tua recensione.
- Titolo
- Můj život se schizofrenií II. - začátek konce
- Lingua
- Ceco
- Autori
- Jiřina Koudelová
- Editore
- Nová Forma
- Pubblicato
- 2020
- Formato
- Copertina rigida
- Pagine
- 266
- ISBN10
- 8076122414
- ISBN13
- 9788076122413
- Serie
- Valutazione
- 4 su 5
- Descrizione
- „Můj život se schizofrenií II. - začátek konce“ je volné pokračování knihy „Můj život se schizofrenií“. Jde o upřímnou zpověď mého života s psychotickým onemocněním, kde popisuji své emoce a prožitky, ať již v relativním zdraví či nemoci, v běžném životě či v psychiatrické nemocnici, jaké to pro mě mělo následky a jak se s tím snažím vyrovnat. Tuto knihu bych chtěla věnovat psychoterapeutickému doléčovacímu oddělení 17BC v Psychiatrické nemocnici v Opavě, které mě naučilo, jak se s nemocí naučít žít, jak ji včasně rozpoznat, a jak o ní dokázat mluvit, což byl pro mě předtím velký problém, protože jsem se za onemocnění velmi styděla. Dnes a denně musím se svou nemocí žít, vždy když jsem ve stresu se mé onemocnění zhorší, přesto se snažím věnovat svým koníčkům a zájmům, pravidelně navštěvuji svého psychiatra a psycholožku, chodím do následné organizace, beru depotní injekce a užívám léky. Snažím se předávat svou zkušenost s nemocí ostatním. Autorka


