Parametri
Maggiori informazioni sul libro
Byla vražda Anny Kvašové, spáchaná v lednu 1952, promyšleným činem nebo excesem pachatele? Urychlila kolektivizaci na Kutnohorsku, jak se všeobecně tvrdilo? Došlo v roce 1958 k nalezení spravedlnosti, nebo snad měl tehdy vedený proces blíže k institucionalizované mstě komunistického režimu? Představuje násilná smrt tehdy neznámé funkcionářky stín protikomunistického odboje, či naopak v daném kontextu nastoluje „mašínovské“ otázky? Jak je možné, že proces s takzvanou skupinou Landstoff a spol. se stal ukázkovým příkladem „třídně“ pojímané spravedlnosti v době, kdy doba „třídní justice“ měla být podle mnohých již překonanou minulostí? A proč zapomínáme na to, že kolektivizace, prosazovaná násilím a prostřednictvím perzekucí, vedla k nespočtu lidských tragédií, ve výsledku pak k zpřetrhání tradičních vazeb v sociální struktuře české vesnice, a že represe s ní spojené se staly legitimním zdrojem odporu a odboje vůči komunistickému režimu? Na tyto a další otázky se snaží odpovědět autor této knihy.
Acquisto del libro
Smrt bez spravedlnosti. Mrtví Ratajského lesa, Martin Tichý
- Lingua
- Pubblicato
- 2017
- Rilegatura
- (Copertina rigida)
Metodi di pagamento
Qui potrebbe esserci la tua recensione.
- Titolo
- Smrt bez spravedlnosti. Mrtví Ratajského lesa
- Lingua
- Ceco
- Autori
- Martin Tichý
- Pubblicato
- 2017
- Formato
- Copertina rigida
- ISBN10
- 808791290x
- ISBN13
- 9788087912904
- Serie
- Tag
- Saggistica, Scienze sociali, Tema stórico, Storia, Scienze politiche & Politica, Tematica giuridica, Politica, Storia ceca & slovacca, Omicidi, Regali per il nonno, Storia locale, Comunismo, Cecoslovacchia, Assassini, Anni '50 del XX secolo, Collettivizzazione
- Valutazione
- 4,75 su 5
- Descrizione
- Byla vražda Anny Kvašové, spáchaná v lednu 1952, promyšleným činem nebo excesem pachatele? Urychlila kolektivizaci na Kutnohorsku, jak se všeobecně tvrdilo? Došlo v roce 1958 k nalezení spravedlnosti, nebo snad měl tehdy vedený proces blíže k institucionalizované mstě komunistického režimu? Představuje násilná smrt tehdy neznámé funkcionářky stín protikomunistického odboje, či naopak v daném kontextu nastoluje „mašínovské“ otázky? Jak je možné, že proces s takzvanou skupinou Landstoff a spol. se stal ukázkovým příkladem „třídně“ pojímané spravedlnosti v době, kdy doba „třídní justice“ měla být podle mnohých již překonanou minulostí? A proč zapomínáme na to, že kolektivizace, prosazovaná násilím a prostřednictvím perzekucí, vedla k nespočtu lidských tragédií, ve výsledku pak k zpřetrhání tradičních vazeb v sociální struktuře české vesnice, a že represe s ní spojené se staly legitimním zdrojem odporu a odboje vůči komunistickému režimu? Na tyto a další otázky se snaží odpovědět autor této knihy.