Maggiori informazioni sul libro
Fenomén scénického čtení hraje v kontextu současné divadelní tvorby nemalou roli. Přesto však - nebo právě proto - vyvolává rozporuplné reakce: dalo by se dokonce říci, že je průsečíkem protikladů. Odpůrci spatřují ve scénickém čtení nedokonalého konkurenta řádné divadelní inscenace, jenž má navíc velmi omezené možnosti tvůrčího vyjádření; příznivci oceňují službu autorům a zároveň poukazují na buditelskou funkci, díky níž se scénické čtení může stát formou a nástrojem kulturní animace. I scénické čtení si totiž vychovává své publikum a osobitým způsobem tak zasahuje do společenského prostoru "svého" města (či místa). Autoři této knihy se pokusili zmapovat fenomén scénického čtení v kontextu české divadelní tvorby posledního čtvrtstoletí, tedy po roce 1989, a tuto pomyslnou a samozřejmě neúplnou mapu doplnili o vhledy do jiných evropských divadelních kultur a o reflexe několika tvůrců, kteří se tomuto formátu pravidelně věnují.
Acquisto del libro
V hlavní roli text: Podoby a proměny scénického čtení, Daniela Jobertová
- Lingua
- Pubblicato
- 2014
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Copertina rigida)
Metodi di pagamento
Qui potrebbe esserci la tua recensione.
- Titolo
- V hlavní roli text: Podoby a proměny scénického čtení
- Lingua
- Ceco
- Autori
- Daniela Jobertová
- Editore
- Akademie múzických umění
- Pubblicato
- 2014
- Formato
- Copertina rigida
- Pagine
- 261
- ISBN10
- 8073313073
- ISBN13
- 9788073313074
- Serie
- Ritiro
- Black-box
- Tag
- Saggistica, Arte / Cultura, Arte
- Valutazione
- 5 su 5
- Descrizione
- Fenomén scénického čtení hraje v kontextu současné divadelní tvorby nemalou roli. Přesto však - nebo právě proto - vyvolává rozporuplné reakce: dalo by se dokonce říci, že je průsečíkem protikladů. Odpůrci spatřují ve scénickém čtení nedokonalého konkurenta řádné divadelní inscenace, jenž má navíc velmi omezené možnosti tvůrčího vyjádření; příznivci oceňují službu autorům a zároveň poukazují na buditelskou funkci, díky níž se scénické čtení může stát formou a nástrojem kulturní animace. I scénické čtení si totiž vychovává své publikum a osobitým způsobem tak zasahuje do společenského prostoru "svého" města (či místa). Autoři této knihy se pokusili zmapovat fenomén scénického čtení v kontextu české divadelní tvorby posledního čtvrtstoletí, tedy po roce 1989, a tuto pomyslnou a samozřejmě neúplnou mapu doplnili o vhledy do jiných evropských divadelních kultur a o reflexe několika tvůrců, kteří se tomuto formátu pravidelně věnují.