Maggiori informazioni sul libro
V letech 1919–1922 byla Podkarpatská Rus klíčovým tématem československé politiky, ovlivňujícím vztahy s Maďarskem a Polskem. Po připojení této oblasti se objevily zásadní konflikty mezi centralistickou koncepcí československého státu a požadavky Rusínů na mezinárodně garantovanou autonomii. Rusíni usilovali o uznání jako specifická národně-politická korporace a chtěli aktivně participovat na správě svého území. Od počátku se názory československých a rusínských politiků na správu Podkarpatské Rusi zásadně rozcházely, avšak tyto rozdíly nebyly veřejně diskutovány. Tyto rozpory odrážely různou míru identifikace nového státu s tímto historicky a kulturně cizím územím. Politické vedení československého státu jen minimálně reflektovalo historický význam procesu pro rusínské představitele, což vedlo k ochlazení vztahů mezi těmi, kteří prosadili československé řešení budoucnosti Podkarpatské Rusi. Období 1919–1922 představuje krátký, avšak klíčový vrchol snah o rusínskou autonomii, která se za demokratických podmínek již nikdy neopakovala.
Acquisto del libro
Podkarpatská Rus v Československu 1919-1922, Robert Pejša
- Lingua
- Pubblicato
- 2016
- product-detail.submit-box.info.binding
- (In brossura)
Metodi di pagamento
Qui potrebbe esserci la tua recensione.
- Titolo
- Podkarpatská Rus v Československu 1919-1922
- Lingua
- Ceco
- Autori
- Robert Pejša
- Editore
- Karolinum
- Pubblicato
- 2016
- Formato
- In brossura
- Pagine
- 204
- ISBN10
- 8024632055
- ISBN13
- 9788024632056
- Serie
- Tag
- Saggistica, Tema stórico, Storia, Storia ceca & slovacca, Storia Ceca, Primo metà del XX secolo, Rus' Podkarpatska, Rusini
- Valutazione
- 4 su 5
- Descrizione
- V letech 1919–1922 byla Podkarpatská Rus klíčovým tématem československé politiky, ovlivňujícím vztahy s Maďarskem a Polskem. Po připojení této oblasti se objevily zásadní konflikty mezi centralistickou koncepcí československého státu a požadavky Rusínů na mezinárodně garantovanou autonomii. Rusíni usilovali o uznání jako specifická národně-politická korporace a chtěli aktivně participovat na správě svého území. Od počátku se názory československých a rusínských politiků na správu Podkarpatské Rusi zásadně rozcházely, avšak tyto rozdíly nebyly veřejně diskutovány. Tyto rozpory odrážely různou míru identifikace nového státu s tímto historicky a kulturně cizím územím. Politické vedení československého státu jen minimálně reflektovalo historický význam procesu pro rusínské představitele, což vedlo k ochlazení vztahů mezi těmi, kteří prosadili československé řešení budoucnosti Podkarpatské Rusi. Období 1919–1922 představuje krátký, avšak klíčový vrchol snah o rusínskou autonomii, která se za demokratických podmínek již nikdy neopakovala.