Maggiori informazioni sul libro
Triptych Hieronyma Bosche Zahrada pozemských rozkoší byl po staletí výkladů pevně spojen s výsostným mytickým příběhem evropské civilizace – stvořením světa, po otevření triptychu pak příběhem stvoření našich prarodičů Adama a Evy a osudu jejich potomků, lidstva, až k jejich zániku. Při četbě předkládaného textu jsme ovšem svědky dalšího napínavého příběhu: filosof a biolog Zdeněk Neubauer sestupuje od tradovaného chápání obrazu jako příběhu stvoření Adama a Evy a dalšího osudu lidstva do ještě hlubší genealogické vrstvy tohoto příběhu: ke stvoření mohutností, které prostupují celek stvoření, jež lze vyčíst z bible. Centrálním motivem triptychu se pak stává jedna z nich, vegetativní mohutnost stvořená třetího dne, příběh fysis (přírody), která teprve umožnila veškeré dění a lidskou historii. Neubauer vidí v obraze oslavu fysis jako bytostné součásti člověka, jako živoucí síly, která je ještě starší prarodičkou lidí, než byli Adam a Eva. Položení tohoto výkladu, propojení Boschova triptychu se soustředěným čtením bible, však není třeba nutně chápat jako popření hypotézy o prvních lidech a jejich historii. Oba příběhy – Adama a Evy i fysis – lze vnímat paralelně jako dvě linie téhož příběhu…
Acquisto del libro
Boschův triptych v zrcadle písma, Zdeněk Neubauer
- Lingua
- Pubblicato
- 2016
- product-detail.submit-box.info.binding
- (In brossura)
Metodi di pagamento
Qui potrebbe esserci la tua recensione.
- Titolo
- Boschův triptych v zrcadle písma
- Lingua
- Ceco
- Autori
- Zdeněk Neubauer
- Editore
- Malvern
- Pubblicato
- 2016
- Formato
- In brossura
- ISBN10
- 8075300386
- ISBN13
- 9788075300386
- Serie
- Tag
- Saggistica, Arte / Cultura, Scienze sociali, Esoterismo e religione, Belle arti, Temi religiosi, Tematica filosofica, Pittura e scultura, Religione, Arte, Filosofia, Temi cristiani, Cristianesimo, Mistica, Pittura (arte), Filosofia della natura, Genesi (primo libro di Mosè), Hieronymus Bosch, ca. 1450–1516, Stato Vegetativo
- Valutazione
- 4,3 su 5
- Descrizione
- Triptych Hieronyma Bosche Zahrada pozemských rozkoší byl po staletí výkladů pevně spojen s výsostným mytickým příběhem evropské civilizace – stvořením světa, po otevření triptychu pak příběhem stvoření našich prarodičů Adama a Evy a osudu jejich potomků, lidstva, až k jejich zániku. Při četbě předkládaného textu jsme ovšem svědky dalšího napínavého příběhu: filosof a biolog Zdeněk Neubauer sestupuje od tradovaného chápání obrazu jako příběhu stvoření Adama a Evy a dalšího osudu lidstva do ještě hlubší genealogické vrstvy tohoto příběhu: ke stvoření mohutností, které prostupují celek stvoření, jež lze vyčíst z bible. Centrálním motivem triptychu se pak stává jedna z nich, vegetativní mohutnost stvořená třetího dne, příběh fysis (přírody), která teprve umožnila veškeré dění a lidskou historii. Neubauer vidí v obraze oslavu fysis jako bytostné součásti člověka, jako živoucí síly, která je ještě starší prarodičkou lidí, než byli Adam a Eva. Položení tohoto výkladu, propojení Boschova triptychu se soustředěným čtením bible, však není třeba nutně chápat jako popření hypotézy o prvních lidech a jejich historii. Oba příběhy – Adama a Evy i fysis – lze vnímat paralelně jako dvě linie téhož příběhu…