Parametri
Maggiori informazioni sul libro
Publikace přináší historii uherskobrodských sympozií, která se stala útočištěm svobodného promýšlení významných témat české historiografie v období posrpnové normalizace. Analýza vzniku a formování těchto sympozií se zaměřuje na vztah české historiografie a mocenské kontroly v letech 1948-1989. V první části se autoři věnují formování center a publikačních platforem komeniologického bádání v Československu v letech 1945-1989. Statě Doubravky Olšákové a Vladimíra Urbánka mapují vývoj české komeniologie v Praze a Uherském Brodě, kde byl dohled oficiální moci oslaben. Druhá část se zaměřuje na komparativní pohled na bádání o raném novověku ve středoevropském kontextu, přičemž zahraniční autoři jako Maciej Górny a Stanislaw Roszak reflektují postavení raně novověké historiografie. Poslední část obsahuje redigované rozhovory s organizátory a účastníky komeniologických sympozií, mezi nimiž jsou komeniologové, filozofové a historici. Dále zahrnuje rozhovory k dějinám mimopražského komeniologického bádání, reflektované v rozhovorech se Svatoplukem Bimkou, Dagmar Hanelovou a dalšími.
Acquisto del libro
Niky české historiografie, Doubravka Olšáková
- Lingua
- Pubblicato
- 2012
- product-detail.submit-box.info.binding
- (In brossura)
Metodi di pagamento
Ancora nessuna valutazione.
- Titolo
- Niky české historiografie
- Lingua
- Ceco
- Autori
- Doubravka Olšáková
- Editore
- Pavel Mervart
- Pubblicato
- 2012
- Formato
- In brossura
- ISBN10
- 8074650111
- ISBN13
- 9788074650116
- Serie
- Tag
- Saggistica, Tema stórico, Storia
- Descrizione
- Publikace přináší historii uherskobrodských sympozií, která se stala útočištěm svobodného promýšlení významných témat české historiografie v období posrpnové normalizace. Analýza vzniku a formování těchto sympozií se zaměřuje na vztah české historiografie a mocenské kontroly v letech 1948-1989. V první části se autoři věnují formování center a publikačních platforem komeniologického bádání v Československu v letech 1945-1989. Statě Doubravky Olšákové a Vladimíra Urbánka mapují vývoj české komeniologie v Praze a Uherském Brodě, kde byl dohled oficiální moci oslaben. Druhá část se zaměřuje na komparativní pohled na bádání o raném novověku ve středoevropském kontextu, přičemž zahraniční autoři jako Maciej Górny a Stanislaw Roszak reflektují postavení raně novověké historiografie. Poslední část obsahuje redigované rozhovory s organizátory a účastníky komeniologických sympozií, mezi nimiž jsou komeniologové, filozofové a historici. Dále zahrnuje rozhovory k dějinám mimopražského komeniologického bádání, reflektované v rozhovorech se Svatoplukem Bimkou, Dagmar Hanelovou a dalšími.