Maggiori informazioni sul libro
Osud autora této knihy je výjimečným příkladem dopadu politických a společenských tendencí českých dějin poloviny 20. století na obyčejné lidi, jejichž „vina“ spočívala v „špatném“ rasovém nebo národnostním původu. Gerhard Scholten (16. 8. 1923, Trutnov – 21. 4. 1995, Vídeň) ve svých vzpomínkách Mezi všemi tábory popisuje léta 1944–1947, která zásadně změnila jeho život. Jako syn textilního továrníka, který od osmi let žil v Praze a cítil se jako pražský Němec, byl v červenci 1944 zatčen gestapem a poslán do terezínské Malé pevnosti a následně do Osvětimi. Jeho uvěznění bylo důsledkem zadrženého dopisu otci do Ameriky, který svěřil rodinnému příteli. Částečný židovský původ pravděpodobně také hrál roli. Scholten, tehdy ještě jako Pfefferkorn, věznění přežil a díky jazykovým znalostem se stal tlumočníkem sovětské armády v osvobozené Osvětimi. Po návratu do Prahy v květnu 1945 čelil poválečné realitě, kdy jeho babička byla internována a on s matkou skončil v internačním táboře v Modřanech. Díky intervencím českých přátel byli propuštěni, avšak majetek jim nebyl vrácen. Před odchodem do Rakouska v lednu 1947, kde přijal nové příjmení a občanství, pracoval v československých službách jako pracovník UNRRA. Jeho vzpomínky reflektují změnu identity z předválečného Němce na rakouského občana.
Acquisto del libro
Mezi všemi tábory. Život v době, která zešílela, Gerhard Scholten
- Lingua
- Pubblicato
- 2016
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Copertina rigida)
Metodi di pagamento
Qui potrebbe esserci la tua recensione.
- Titolo
- Mezi všemi tábory. Život v době, která zešílela
- Lingua
- Ceco
- Autori
- Gerhard Scholten
- Editore
- Argo
- Pubblicato
- 2016
- Formato
- Copertina rigida
- Pagine
- 268
- ISBN10
- 8025717089
- ISBN13
- 9788025717080
- Serie
- Prima pubblicazione
- 1988
- Titolo originale
- Zwischen allen Lagern: Leben in einer Zeit des Wahnsinns
- Valutazione
- 3,7 su 5
- Descrizione
- Osud autora této knihy je výjimečným příkladem dopadu politických a společenských tendencí českých dějin poloviny 20. století na obyčejné lidi, jejichž „vina“ spočívala v „špatném“ rasovém nebo národnostním původu. Gerhard Scholten (16. 8. 1923, Trutnov – 21. 4. 1995, Vídeň) ve svých vzpomínkách Mezi všemi tábory popisuje léta 1944–1947, která zásadně změnila jeho život. Jako syn textilního továrníka, který od osmi let žil v Praze a cítil se jako pražský Němec, byl v červenci 1944 zatčen gestapem a poslán do terezínské Malé pevnosti a následně do Osvětimi. Jeho uvěznění bylo důsledkem zadrženého dopisu otci do Ameriky, který svěřil rodinnému příteli. Částečný židovský původ pravděpodobně také hrál roli. Scholten, tehdy ještě jako Pfefferkorn, věznění přežil a díky jazykovým znalostem se stal tlumočníkem sovětské armády v osvobozené Osvětimi. Po návratu do Prahy v květnu 1945 čelil poválečné realitě, kdy jeho babička byla internována a on s matkou skončil v internačním táboře v Modřanech. Díky intervencím českých přátel byli propuštěni, avšak majetek jim nebyl vrácen. Před odchodem do Rakouska v lednu 1947, kde přijal nové příjmení a občanství, pracoval v československých službách jako pracovník UNRRA. Jeho vzpomínky reflektují změnu identity z předválečného Němce na rakouského občana.