Maggiori informazioni sul libro
Monografie se zaměřuje na téma, které je v české archivní historiografii zdánlivě dobře známé, avšak stále obsahuje neprozkoumané prameny, včetně těch zahraničních. Některé důležité otázky, jako archivnictví jiných národností v ČSR, byly opomenuty, a mezinárodní kontext československého archivnictví byl téměř ignorován. Cílem této monografie je tyto mezery vyplnit a zaměřit se na nedostatečně známé aspekty vývoje meziválečného československého archivnictví, které jsou konfrontovány s dosavadními zjištěními. Práce se distancuje od tradičního organizačně-technicistního pojetí dějin archivnictví a reflektuje nejnovější evropské trendy. Soustředí se na tři klíčové okruhy: vztah mezi vývojem oboru a politickými aspekty doby, otázky nestátního archivnictví, které vytvářelo vlastní struktury a často zůstávalo izolováno, a důraz na profesionalizaci oboru, včetně jeho příčin a důsledků. Geograficky se monografie zaměřuje na české země, přičemž zohledňuje i vývoj na Slovensku a Podkarpatské Rusi, které čelily specifickým problémům archivnictví odlišným od situace v českých zemích.
Acquisto del libro
Archivnictví v meziválečném Československu (1918–1939), Tomáš Velička
- Lingua
- Pubblicato
- 2024
Metodi di pagamento
Qui potrebbe esserci la tua recensione.
- Titolo
- Archivnictví v meziválečném Československu (1918–1939)
- Lingua
- Ceco
- Autori
- Tomáš Velička
- Pubblicato
- 2024
- Pagine
- 588
- ISBN10
- 8075614410
- ISBN13
- 9788075614414
- Serie
- Valutazione
- 5 su 5
- Descrizione
- Monografie se zaměřuje na téma, které je v české archivní historiografii zdánlivě dobře známé, avšak stále obsahuje neprozkoumané prameny, včetně těch zahraničních. Některé důležité otázky, jako archivnictví jiných národností v ČSR, byly opomenuty, a mezinárodní kontext československého archivnictví byl téměř ignorován. Cílem této monografie je tyto mezery vyplnit a zaměřit se na nedostatečně známé aspekty vývoje meziválečného československého archivnictví, které jsou konfrontovány s dosavadními zjištěními. Práce se distancuje od tradičního organizačně-technicistního pojetí dějin archivnictví a reflektuje nejnovější evropské trendy. Soustředí se na tři klíčové okruhy: vztah mezi vývojem oboru a politickými aspekty doby, otázky nestátního archivnictví, které vytvářelo vlastní struktury a často zůstávalo izolováno, a důraz na profesionalizaci oboru, včetně jeho příčin a důsledků. Geograficky se monografie zaměřuje na české země, přičemž zohledňuje i vývoj na Slovensku a Podkarpatské Rusi, které čelily specifickým problémům archivnictví odlišným od situace v českých zemích.