Maggiori informazioni sul libro
Literární debut severomoravské básnířky a výtvarnice Elli Tiliu Motýlové je inspirována nejen metropolí a krajinou lašské oblasti, ale i výraznou surrealistickou poetikou.Tančím, ať je to Frýdek nebo Místek, říká autorka hned v úvodní básni. A její tanec má několikerou podobu: ve vzpomínkách na bábin podpis ve tvaru křížků, na obraz tančících víl nad rodičovskou postelí, na noční návraty z večírků veselého strýčka. A baba Jaga tu navíc pádlovala šerem. Ne všechno v dětství však bylo veselé: chodníky cenily zuby a tesáky a bylo třeba dávat si pozor a "nešlápnout na rozšklebenou dlaždici". Ale jsou tu i wernischovsky laděné historky třídního učitele Hrbka a slezského barda Petra Bezruče, které ovšem v závěru sestoupí ze svých anekdotických ochozů a upozorní na to, co se lidem doslova zažralo pod kůži. Na kérky, co nikdy nezmizí a vždy budou něco občas příjemného, ale mnohem spíše zlého připomínat.
Acquisto del libro
Troska Frýdku kostra Místku, Elli Tiliu Motýlová
- Lingua
- Pubblicato
- 2023
- product-detail.submit-box.info.binding
- (In brossura)
Metodi di pagamento
Ancora nessuna valutazione.
- Titolo
- Troska Frýdku kostra Místku
- Lingua
- Ceco
- Autori
- Elli Tiliu Motýlová
- Editore
- Galerie Věž
- Pubblicato
- 2023
- Formato
- In brossura
- Pagine
- 128
- ISBN10
- 8090824129
- ISBN13
- 9788090824126
- Serie
- Descrizione
- Literární debut severomoravské básnířky a výtvarnice Elli Tiliu Motýlové je inspirována nejen metropolí a krajinou lašské oblasti, ale i výraznou surrealistickou poetikou.Tančím, ať je to Frýdek nebo Místek, říká autorka hned v úvodní básni. A její tanec má několikerou podobu: ve vzpomínkách na bábin podpis ve tvaru křížků, na obraz tančících víl nad rodičovskou postelí, na noční návraty z večírků veselého strýčka. A baba Jaga tu navíc pádlovala šerem. Ne všechno v dětství však bylo veselé: chodníky cenily zuby a tesáky a bylo třeba dávat si pozor a "nešlápnout na rozšklebenou dlaždici". Ale jsou tu i wernischovsky laděné historky třídního učitele Hrbka a slezského barda Petra Bezruče, které ovšem v závěru sestoupí ze svých anekdotických ochozů a upozorní na to, co se lidem doslova zažralo pod kůži. Na kérky, co nikdy nezmizí a vždy budou něco občas příjemného, ale mnohem spíše zlého připomínat.