Maggiori informazioni sul libro
Kolektivní monografie navazuje na loňskou edici Almanachu na rok 1914 (2014). Po edičním zpřístupnění pramene přináší přítomný svazek jedenáct studií prezentujících moderní badatelský výzkum, jaký si jediné kolektivní vystoupení předválečné moderny zaslouží. Důraz je přitom kladen na mezioborový přístup, přiléhavý k intermediálním snahám rané avantgardy. Některé studie podávají zevrubnou analýzu jednotlivých almanachových příspěvků, ať už jde o prózy Josefa Čapka ( Alice Jedličková, Vladimír Papoušek), poezii S. K. Neumanna (Tomáš Winter), muzikologickou stať Václava Štěpána (Viktor Velek) či programový článek Vlastislava Hofmana (Ilona Gwóźdź-Szewczenko). Jiné se soustředí na okolnosti geneze (Eva Štědroňová) nebo vedou mezigenerační paralelu s poválečnou avantgardou (Martin Tichý). Další studie pak vřazují do kontextu předválečné moderny výtvarné (Dáša Beracková, Vojtěch Lahoda, Mahulena Nešlehová) i literární (Alessandro Catalano).
Acquisto del libro
Almanach na rok 1914. Mezi modernou a avantgardou, Erik Gilk
- Lingua
- Pubblicato
- 2016
- product-detail.submit-box.info.binding
- (In brossura)
Metodi di pagamento
Qui potrebbe esserci la tua recensione.
- Titolo
- Almanach na rok 1914. Mezi modernou a avantgardou
- Lingua
- Ceco
- Autori
- Erik Gilk
- Editore
- Akropolis
- Pubblicato
- 2016
- Formato
- In brossura
- Pagine
- 184
- ISBN10
- 8074700836
- ISBN13
- 9788074700835
- Serie
- Tag
- Saggistica
- Valutazione
- 4 su 5
- Descrizione
- Kolektivní monografie navazuje na loňskou edici Almanachu na rok 1914 (2014). Po edičním zpřístupnění pramene přináší přítomný svazek jedenáct studií prezentujících moderní badatelský výzkum, jaký si jediné kolektivní vystoupení předválečné moderny zaslouží. Důraz je přitom kladen na mezioborový přístup, přiléhavý k intermediálním snahám rané avantgardy. Některé studie podávají zevrubnou analýzu jednotlivých almanachových příspěvků, ať už jde o prózy Josefa Čapka ( Alice Jedličková, Vladimír Papoušek), poezii S. K. Neumanna (Tomáš Winter), muzikologickou stať Václava Štěpána (Viktor Velek) či programový článek Vlastislava Hofmana (Ilona Gwóźdź-Szewczenko). Jiné se soustředí na okolnosti geneze (Eva Štědroňová) nebo vedou mezigenerační paralelu s poválečnou avantgardou (Martin Tichý). Další studie pak vřazují do kontextu předválečné moderny výtvarné (Dáša Beracková, Vojtěch Lahoda, Mahulena Nešlehová) i literární (Alessandro Catalano).