Maggiori informazioni sul libro
Čtenáři se dostává do rukou kronika školního pololetí roku 1945, jak své vzpomínky nazval Zdeněk Pošíval. Jako malý chlapec si psal o době, kterou prožil se svou maminkou na pile ve vesničce Radňov, poté co je tatínek odvezl do bezpečí po bombardování Prahy. Malý Zdenda jezdil do Radňova každé prázdniny, ale rok 1945 byl jiný. Válka zuřila a autor zažil bombardování svého okolí, na které nezapomněl. I když se do Radňova později vracel, nikdy tam nepobyl tak dlouho jako v roce 1945. V paměti mu utkvěla dědečkova věta z konce války, k níž se vracel po celý život. Nějakou dobu mu trvalo, než plně pochopil její širší význam. V posledních měsících života se k dědečkovu poselství vracel stále častěji a přemýšlel, zda podle něj dokázal žít. Jako citlivý člověk měl obavy, zda se mu to vždy dařilo. Toužil, aby se poselství vyřčené v těžké době dostalo k širšímu okruhu čtenářů jako příklad lidského chování.
Acquisto del libro
Dědečkova věta, Zdeněk Pošíval
- Lingua
- Pubblicato
- 2014
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Copertina rigida),
- Condizioni del libro
- In ottime condizioni
- Prezzo
- 7,99 €
Metodi di pagamento
Qui potrebbe esserci la tua recensione.
- Titolo
- Dědečkova věta
- Lingua
- Ceco
- Autori
- Zdeněk Pošíval
- Editore
- Epocha (ČR)
- Pubblicato
- 2014
- Formato
- Copertina rigida
- Pagine
- 136
- ISBN10
- 8074252027
- ISBN13
- 9788074252020
- Serie
- Tag
- Saggistica, Tema stórico, Storia, Storie vere, Biografie, Storia Militare, Seconda guerra mondiale, Memorie
- Valutazione
- 5 su 5
- Descrizione
- Čtenáři se dostává do rukou kronika školního pololetí roku 1945, jak své vzpomínky nazval Zdeněk Pošíval. Jako malý chlapec si psal o době, kterou prožil se svou maminkou na pile ve vesničce Radňov, poté co je tatínek odvezl do bezpečí po bombardování Prahy. Malý Zdenda jezdil do Radňova každé prázdniny, ale rok 1945 byl jiný. Válka zuřila a autor zažil bombardování svého okolí, na které nezapomněl. I když se do Radňova později vracel, nikdy tam nepobyl tak dlouho jako v roce 1945. V paměti mu utkvěla dědečkova věta z konce války, k níž se vracel po celý život. Nějakou dobu mu trvalo, než plně pochopil její širší význam. V posledních měsících života se k dědečkovu poselství vracel stále častěji a přemýšlel, zda podle něj dokázal žít. Jako citlivý člověk měl obavy, zda se mu to vždy dařilo. Toužil, aby se poselství vyřčené v těžké době dostalo k širšímu okruhu čtenářů jako příklad lidského chování.