Ivan Foustka Libri

"Rybářem se člověk nestává, ani se jím nerodí. Rybařině člověk propadá jako coctailu, nikotinu, divadlu a platinovým blondýnkám". Dvěma větami charakterisuje autor v úvodu vznik rybáře amatéra; a aby bylo jasno, vyvrací také hned na začátku všeobecně panující pověru, "že rybařinouse kurýrují nervy". Nezasvěceným se zdá, že rybařina je klid sám, ale věřme autorovi, který se ďáblu upsal již v mládí: "Nedejte se mýlit tím, že rybář sedící u vody vypadá tak hrozně klidně, když očima roentgenuje vodu pod sebou. Víte, vy blázni a blázínkové, co se v něm právě odehrává? Víte vy, jaké vysokofrekvenční napětí jej uvedlo do této ztrnulosti? Jaké mocnosti nebe vyzývá, aby mu daly vnuknutí, nesedí-li tady zbytečně a neměl-li by jít kousek proti proudu?" Tak je to tedy s rybyřinou. Svá tvrzení dokládá ovšem autor důkazy. V několika povídkách vzpomíná na své rybářské zážitky, na svůj první úlovek, který rozhodl o všech příštích dovolených; vypráví i o jiných umělcích (Jiří Mahen, Martin Frič), aby také oni vydali svědectví o rybařině vnitrozemské.

Scifi román o letech do vesmíru, který vypráví o posádce vesmírné lodi Pluto, která byla nucena přistát na tajemném vesmírném tělesu, které jim přichystá spoustu až strašidelných překvapení. Posádka se musí vyrovnat s neznámou vyspělou technikou a navíc sama se sebou.

Kriminální román, v němž pražská Bezpečnost stíhá dvojnásobného loupežného vraha, jenž prchá na Šumavu ve snaze překročit hranice, vrcholí v dramatické pohraniční akci odvážného kapitána, šumavského rodáka, jemuž ochotně pomáhají šumavští lesníci i občané.

Historický román z doby vyvraždění Přemyslovců končí smrtí Václava III. a zmizením mladého Falkenštejna.

První ze dvou novel je z dob rytířských a tedy romantických, z konce třináctého století. Hrdinové jsou tentokrát dva, zase docela obyčejní lidé, či ještě spíše ubožáci. Tajemství této dvojice přehlédne čtenář dříve, než bude prozrazeno. Nevadí, nejde tu o tajemství, není to detektivka ... Druhá novela je ze sedmnáctého století. Snaží se hledět na příběh z humorného nadhledu, v mezihra se však snaží naznačit, co se tehdy v Evropě odehrávalo. Protože mezinárodní diplomacie není vynálezem tohoto století, je mnohem starší.

Vidět svět je krásná věc, ale člověk musí mít taky domov, aby se měl kam vrátit...

Čtyři výběrem zajímavostí z oboru fyziky doplněné vědeckofantastické povídky pro mladé čtenáře. Vyhovují jejich rostoucí touze číst o pronikání člověka na jiné planety a jeho dobrodružných setkáních s lidmi a jinými tvory na nich žijicími. Dobrodružná setkání lidí s bytostmiz jiných planet vzrušují stále milovníky vědeckofantastických příběhů, jak znovu dokázaly čtenářské výzkumy. Ivan Foustka napsal čtyři povídky s těmito náměty a jeho Planeta přeludů jistě čtenáře nezklame. Při vší fantastičnosti působí tyto příběhy z blízké i vzdálenější budoucnosti v tom, jak na pozadí sugestivně vylíčeného prostředí umí vytvořit životné postavy, přirozeně lidsky reagující. Ve výběru zajímavostí pak autor osvětluje některé vědecké principy, z nichž vycházel při osnování příběhů. Povídky: Setkání na Athabasce, Čtyřiasedmdesátá noc, Plamenný kontinent, Planeta přeludů.

Vědeckofantastický satirický román o cestě do nebe kosmickou raketou. Posádku, která má šířit církevní učení v kosmu, tvoří kardinál, mnich, misionář a jaksi z nedostatku věřících kosmonautů ateistický nositel vyznamenání Hrdina vesmíru, kapitán-kosmonaut z Prahy. Knihu určenou mládeži doprovází jednostranně orientovaný výklad o římskokatolickém náboženství.

Povídání o životě "Waldy" od Waldemara Matušky a Ivana Foustky.