Jsou jedinci, kteří jsou ve své době slavní, mocní, o nichž každý ví, které však historie téměř nezaznamená. A jsou někteří, kteří jsou ve své době téměř neznámí, kteří však přežili svou smrt a které historie postaví na místa nejčestěnšjí. K těm druhým patří Kosmas, kanovník a děkan pražské kapituly. Kronika se skládá ze tří knih: začíná potopou světa a končí r.1125.
Záznam starých pověstí, které jsou součástí Kroniky české našeho prvního kronikáře, autor konfrontuje mj. s archeologickými poznatky vzpomínaných lokalit, jakož i poukazuje na použití motivů z antické literatury (Vergilius, Homér, Ovidius aj.), kontaminovaných s domácí tradicí (pohanský kult, obyčejové právo). Jde o pojednání svého druhu s řadou objevných postřehů, které dosud česká histografie postrádala. V příloze je v překladu zveřejněn text Kosmových starých pověstí poprvé samostatně.