Zdeněk Holub Libri

Čtenář se ve dvou svazcích této řady, která volně navazuje na devítisvazkovou řadu „C. k. pionýrské vojsko“, opět seznámí s vojenskou historií z poněkud jiné strany. Dozví se něco o zákulisí bojů o pevnosti v popisech činnosti částí technického vojska staré c. k. armády zvaných sapéři, minéři a inženýři a především o jejich vzniku, počtech a organizaci. Úkolem sapérů, archaicky zvaných také průkopníci, bylo provádění zemních prací při dobývání a obraně pevností, úkolem minérů neboli archaicky podkopníků byla pevnostní minová válka čili používání podzemních min při dobývání a opatření proti minám nepřítele při obraně pevností, úkolem inženýrů bylo projektování pevností, řízení jejich dobývání a obrany a projekce jiných vojenských staveb. Čtenář se tak seznámí i s tou stránkou vojenských operací, která je většinou opomíjená, a zároveň s mnoha dalšími zajímavostmi pevnostní války, která je dnes již dávnou minulostí, ale ve vojenské historii českých zemí má své pevné místo, neboť v nich ležely tehdy nejvýznamnější pevnosti monarchie Terezín, Josefov, Hradec Králové a Olomouc. Popis je ukončen rokem 1851, kdy byly všechny tři výše uvedené druhy technického vojska sloučeny do jednotné ženijní zbraně.

Čtenář se ve dvou svazcích této řady, která volně navazuje na devítisvazkovou řadu „C. k. pionýrské vojsko“, opět seznámí s vojenskou historií z poněkud jiné strany. Dozví se něco o zákulisí bojů o pevnosti v popisech činnosti částí technického vojska staré c. k. armády zvaných sapéři, minéři a inženýři a především o jejich vzniku, počtech a organizaci. Úkolem sapérů, archaicky zvaných také průkopníci, bylo provádění zemních prací při dobývání a obraně pevností, úkolem minérů neboli archaicky podkopníků byla pevnostní minová válka čili používání podzemních min při dobývání a opatření proti minám nepřítele při obraně pevností, úkolem inženýrů bylo projektování pevností, řízení jejich dobývání a obrany a projekce jiných vojenských staveb. Čtenář se tak seznámí i s tou stránkou vojenských operací, která je většinou opomíjená, a zároveň s mnoha dalšími zajímavostmi pevnostní války, která je dnes již dávnou minulostí, ale ve vojenské historii českých zemí má své pevné místo, neboť v nich ležely tehdy nejvýznamnější pevnosti monarchie Terezín, Josefov, Hradec Králové a Olomouc. Popis je ukončen rokem 1851, kdy byly všechny tři výše uvedené druhy technického vojska sloučeny do jednotné ženijní zbraně.

Čtenář se ve svazcích této řady seznámí s vojenskou historií z poněkud jiné strany. Dozví se něco o zákulisí bojů v popisech činnosti části technického vojska staré c. k. armády zvané pionýři, a také o jejich vzniku, organizaci a vybavení. Mezi zakladatele tohoto druhu vojska patřil Čech, pozdější polní maršál Radecký. Úkolem pionýrů bylo stručně řečeno především budovat a samozřejmě také ničit mosty a komunikace. Tak se může čtenář seznámit i s tou stránkou operací, která je v ostatních dílech opomíjená, a zároveň s každodenností pionýrského vojska a mnoha dalšími zajímavostmi, které během času zcela upadly v zapomnění.

Čtenář se ve svazcích této řady seznámí s vojenskou historií z poněkud jiné strany. Dozví se něco o zákulisí bojů v popisech činnosti části technického vojska staré c. k. armády zvané pionýři, a také o jejich vzniku, organizaci a vybavení. Mezi zakladatele tohoto druhu vojska patřil Čech, pozdější polní maršál Radecký. Úkolem pionýrů bylo stručně řečeno především budovat a samozřejmě také ničit mosty a komunikace. Tak se může čtenář seznámit i s tou stránkou operací, která je v ostatních dílech opomíjená, a zároveň s každodenností pionýrského vojska a mnoha dalšími zajímavostmi, které během času zcela upadly v zapomnění.

Kniha špičkových odborníků v gynekologické endoskopii přináší ucelený přehled teoretických a praktických poznatků zaměřených na minimálně invazivní operace v oboru gynekologie. Zavedení minimálně invazivních operačních technik v operačních oborech přineslo revoluční změnu v přístupu k operačnímu poli a tkáňovým strukturám. V porovnání s klasickou otevřenou operační technikou bylo prokázáno, že endoskopické operace následkem hormonálních, metabolických a imunitních změn příznivě ovlivnily délku a průběh rekonvalescence. Základní pilíře minimálně invazivní chirurgie v gynekologii představují laparoskopie a hysteroskopie. Uvedení zmíněných endoskopických operací do klinické praxe umožnilo zdokonalit diagnostiku a léčbu řady benigních i maligních chorob ženského reprodukčního systému. Publikace přináší čtenáři ucelený přehled literárních, teoretických a praktických poznatků zaměřených na minimálně invazivní operace v oboru gynekologie. Poskytuje rovněž informace z hraničních oborů jako jsou anesteziologie, intenzivní péče, imunologie a klinická biochemie.

Kniha našich předních odborníků přináší čtenáři monograficky zpracované aktuální informace o problematice děložního myomu a zejména kompletní přehled diagnostických a léčebných výkonů, které již byly s úspěchem aplikovány v klinické praxi. Bohatě obrazově dokumentovaná monografie je určena především gynekologům a radiologům, ale poslední informace z epidemiologie, genetiky a histopatologie budou užitečné i pro lékaře jiných oborů.

Čtenář se ve svazcích této řady seznámí s vojenskou historií z poněkud jiné strany. Dozví se něco o zákulisí bojů v popisech činnosti části technického vojska staré c. k. armády zvané pionýři, a také o jejich vzniku, organizaci a vybavení. Mezi zakladatele tohoto druhu vojska patřil Čech, pozdější polní maršál Radecký. Úkolem pionýrů bylo stručně řečeno především budovat a samozřejmě také ničit mosty a komunikace. Tak se může čtenář seznámit i s tou stránkou operací, která je v ostatních dílech opomíjená, a zároveň s každodenností pionýrského vojska a mnoha dalšími zajímavostmi, které během času zcela upadly v zapomnění.

Čtenář se ve svazcích této řady seznámí s vojenskou historií z poněkud jiné strany. Dozví se něco o zákulisí bojů v popisech činnosti části technického vojska staré c. k. armády zvané pionýři, a také o jejich vzniku, organizaci a vybavení. Mezi zakladatele tohoto druhu vojska patřil Čech, pozdější polní maršál Radecký. Úkolem pionýrů bylo stručně řečeno především budovat a samozřejmě také ničit mosty a komunikace. Tak se může čtenář seznámit i s tou stránkou operací, která je v ostatních dílech opomíjená, a zároveň s každodenností pionýrského vojska a mnoha dalšími zajímavostmi, které během času zcela upadly v zapomnění.

Čtenář se ve svazcích této řady seznámí s vojenskou historií z poněkud jiné perspektivy, zaměřenou na zákulisí bojů a činnost technického vojska staré c. k. armády, konkrétně pionýrů. Dozví se o jejich vzniku, organizaci a vybavení, přičemž mezi zakladatele patřil Čech, polní maršál Radecký. Pionýři byli zodpovědní za budování a ničení mostů a komunikací, což představuje často opomíjenou stránku vojenských operací. Čtenář tak získá pohled na každodennost pionýrského vojska a řadu zajímavostí, které upadly v zapomnění. Autor Zdeněk Holub, narozený v roce 1955 v Ostravě, se po dlouhá léta zajímal o historii, neboť věří, že znalost minulosti je klíčová pro pochopení současnosti a budoucnosti. Jeho zájem se postupně zaměřil na vojenskou historii, zejména na méně známé aspekty, a nakonec se soustředil na historii rakouského a rakousko-uherského soustátí, přičemž se věnuje období vlády císaře Františka Josefa I. Toto období je považováno za jedno z bílých míst v historii českých zemí, jelikož žádný z následných politických systémů se z ideologických důvodů nezabýval touto problematikou, která však byla důležitou součástí životů našich předků.

Čtenář se ve svazcích této řady seznámí s vojenskou historií z poněkud jiné strany. Dozví se něco o zákulisí bojů v popisech činnosti části technického vojska staré c. k. armády zvané pionýři a také o jejich vzniku, organizaci a vybavení. Mezi zakladatele tohoto druhu vojska patřil Čech, pozdější polní maršál Radecký. Úkolem pionýrů bylo stručně řečeno především budovat a samozřejmě také ničit mosty a komunikace. Tak se může čtenář seznámit i s tou stránkou operací, která je v ostatních dílech opomíjená, a zároveň s každodenností pionýrského vojska a mnoha dalšími zajímavostmi, které během času zcela upadly v zapomnění.

Činnost technických jednotek rakouské armády během tažení v Itálii a v Uhrách v revolučních letech 1848-1849.

Čtenář se ve svazcích této řady seznámí s vojenskou historií z poněkud jiné strany. Dozví se něco o zákulisí bojů v popisech činnosti části technického vojska staré c. k. armády zvané pionýři, a také o jejich vzniku, organizaci a vybavení. Mezi zakladatele tohoto druhu vojska patřil Čech, pozdější polní maršál Radecký. Úkolem pionýrů bylo stručně řečeno především budovat a samozřejmě také ničit mosty a komunikace. Tak se může čtenář seznámit i s tou stránkou operací, která je v ostatních dílech opomíjená, a zároveň s každodenností pionýrského vojska a mnoha dalšími zajímavostmi, které během času zcela upadly v zapomnění.

Čtenář se ve svazcích této řady seznámí s vojenskou historií z poněkud jiné strany. Dozví se o zákulisí bojů a činnosti technického vojska staré c. k. armády, konkrétně pionýrů, jejich vzniku, organizaci a vybavení. Mezi zakladatele patřil Čech, pozdější polní maršál Radecký. Úkolem pionýrů bylo především budovat a ničit mosty a komunikace. Čtenář tak nahlédne do operací, které jsou v jiných dílech opomíjené, a pozná každodennost pionýrského vojska a další zajímavosti, jež upadly v zapomnění. Autor, Zdeněk Holub, se narodil v roce 1955 v Ostravě a po absolvování chemické průmyslovky žije dlouhá léta v Praze. Před odchodem do důchodu pracoval v pražském IKEM. Od mládí se zajímal o historii, neboť věří, že nevíme-li, odkud přicházíme, těžko víme, kde se nacházíme, a už vůbec nemůžeme vědět, kam jdeme. Jeho zájem se postupně soustředil na vojenskou historii, zejména na její málo známé stránky, a nakonec se zaměřil na historii armády rakouského a rakousko-uherského soustátí, především v období vlády císaře Františka Josefa I., které představuje významnou, avšak opomíjenou část historie českých zemí.