Zdeněk Matějka Libri

Autor ve své knize provádí čtenáře po zastaveních své téměř půlstoleté diplomatické cesty. Pečlivý popis událostí, peripetií, stanovisek a dokumentů svým tónem nevybočuje z moudře plynoucího toku strhujícího nepředpojatého vyprávění. A vše bohatě okořeněno koloritem neopakovatelných osobních zážitků a postřehů. Hlavní mezinárodně politická témata jsou zarámována kapitolkami o studiu na prestižním „ruském Harvardu“ a o současném postavení penzisty, činným v řadě neziskových organizací a předávajícím své celoživotní zkušenosti studentům Vysoké školy ekonomické a Vysoké školy mezinárodních a veřejných vztahů.

Obsah publikace je zaměřen na užití norem ve vybraných činnostech pro výstavbu. Příručka pro investory, projektanty a zhotovitele staveb. Komentář k normám, praktické návody, vzory v příkladech, podle mezinárodních norem

Autobiografie českého kariérního diplomata Zdeňka Matějky přináší zajímavý vhled do životní dráhy člověka, který, ač původně neúmyslně, prožil čtyři desetiletí ve službách české diplomacie. Zkušený matador mezinárodního dění knihu napsal v době svého pedagogického působení na pražských vysokých školách jako své paměti, avšak hned v úvodu připouští, že jde spíše o manuál pro začínající diplomaty a předání osobní zkušenosti dnešním studentům, pro které je popisované období vzdálené, obdobně jako třicetiletá válka pro něho samotného. I proto je kniha opatřena množstvím vysvětlujících poznámek pod čarou dokreslujících dobové dění.

Diplomacii, jejím dějinám a působení bylo věnováno velké množství zahraničních knih a studií. Žádná z nich se však nemohla neopírat o dějiny, a tak autoři, ať již vědomě či nevědomě, podléhali v pohledu na minulost historické tradici své země a zkoumali její úspěchy či neúspěchy na poli mezinárodní diplomacie nikoli objektivní analýzou, ale optikou národní. Jejich výklad tak byl silně ovlivněn zkušeností národní diplomacie, což je zvláště patrné u autorů pocházejících z velmocí. Čeští autoři si vždy museli uvědomovat, že úloha Čechů je v mezinárodní politice spíše druhořadá, že česká (československá) diplomacie nemůže rozhodujícím způsobem udávat směr širšímu diplomatickému jednání, a proto obvykle přistupují ke zkoumání a hodnocení mezinárodních událostí mnohem objektivněji a bývají blíže pravdě. Tato skutečnost vedla autory předkládané knihy k rozhodnutí připravit nejen pro české studenty, ale i další zájemce z řad širší veřejnosti, vlastní publikaci poznatků ze studia či osobních zkušeností z konkrétní diplomatické činnosti.