Lenka Stolárová Ordine dei libri (cronologico)

Tato kniha přibližuje fascinující příběh z dějin umění - znovuobjevení čtveřice renesančnich sochařských portrétů evropských panovníků. Každé z těchto děl má odlišný osud, společně pak ukazují, jak dramaticky se druhý život uměleckého díla může vyvíjet. Sochy byly svědky náboženských nepokojů, konfiskací, ztráty identity i pokusů o zničeni. Busta Markéty Rakouské, kdysi mylně považovaná za Petrarkovu Lauru i hraběnku Markétu Tyrolskou, zv. Pyskatá, a busta jejího manžela Filiberta II. Savojského, obě vytvořené z nejlepšího carrarského mramoru významným renesančním sochařem Conratem Meitem, patřily k nejslavnějším dilům své doby - přesto byly po staletí považovány za ztracené. Portrét císaře Karla V. vznikl v okruhu florentského sochaře Fra Giovanniho Angela da Montorsoli . Busta bavorského vévody Viléma V., bratrance Rudolfa II., je jeho jediným portrétem v mramoru a kontext vzniku dila zůstává obestřen tajemstvím. Publikace s bohatým obrazovým doprovodem představuje sochy pohledem odborníků - historika umění , kastelána či archiváře. Znovuobjevení souboru podnítilo mezinárodní spolupráci a otevřelo nové směry výzkumu.

Doba mezi rozumem a šílenstvím. Jan Amos Komenský a jeho svět. Vydáno ke stejnojmenné výstavě konané 20. prosince 2020-28. března 2021 v Jízdárně Pražského hradu

Kniha představuje nejen umělcovu tvorbu, ale i historické prameny vypovídající o jeho osobnosti, dílu a době. Jednotlivé stati rozvíjejí a dále zhodnocují nová zjištění učiněná v průběhu rozsáhlého mezioborového výzkumného projektu „Karel Škréta (1610–1674): Doba dílo“ a odborné přípravy stejnojmenné výstavy. Vycházejí ze závěrů současného bádání na škrétovské téma, které se vedle uměleckohistorického výzkumu zaměřilo i na systematické archivní a obecně historické rešerše. Nezanedbatelnou složkou byl reprezentativní technicko-technologický a restaurátorský průzkum, který vydal zásadní a mnohdy překvapivé informace o proměnlivé povaze malířských děl 17. století ve vztahu k osobnosti objednavatele a povaze zakázky. Podstatnou část svazku tvoří edice archivních pramenů, které pomohly zmapovat rodinné zázemí a osobní vazby Karla Škréty. 247 reprodukcí

Průvodce slouží pro obě části výstavy Karel Škréta (1610-1674): Doba a dílo ve Valdštejnské jízdárně i Jízdárně Pražského hradu. Reflektuje dosud nejrozsáhlejší přehlídku přední osobnosti středoevropské výtvarné scény 17. století, postupně z různých úhlů pohledu odkrývá barvitý příběh malířova života, k čemuž napomáhají více než čtyři stovky uměleckých děl a historických dokladů, ale také poznatky z nejnovějšího výzkumu.

Objemná kniha, rozsáhlý katalog stejnojmenné výstavy, pořádané ke 400. výročí Škrétova narození, shrnuje a reviduje poznatky o umělcově tvorbě a kriticky zhodnocuje širokou škálu nových znalostí. Cílem výstavy bylo objasnění počátků barokní malby v Čechách. Publikace osvětluje Karla Škrétu a jeho dílo z mnoha úhlů pohledu. V jednotlivých oddílech se přední čeští historici umění zabývají východisky Škrétova malířského díla, včetně jeho vztahu k evropské, zejména italské barokní malbě, kterou umělec poznal během svého italského pobytu. Škréta je zde představován nejen jako malíř a kreslíř, ale i jako kultivovaná osobnost pobělohorské doby. Autoři zkoumají také Škrétovu malířskou dílnu, jeho současníky a architekturu a sochařství doby. Katalog obsahuje kapitoly věnované historickým pramenům a tradici po umělcově smrti. Těžištěm publikace jsou kapitoly o jednotlivých oblastech Škrétova díla a konkrétních zakázkách, jako jsou oltářní obrazy, portréty, Svatováclavský cyklus pro pražský zderazský klášter či Pašijový cyklus pro malostranské jezuity. Katalog tak připomíná zakladatelskou osobnost české barokní malby a přibližuje kontext Škrétova života a díla.

Katalog výstavy, 29.4.-31.8.2008 Clam-Gallasův palác.

Průvodce výstavy konané v pražské Národní galerii ve dnech 17. 11. 2006 - 8. 4. 2007.