Helena Beguivinová Libri

Michel ha undici anni e per evitare i litigi in famiglia va spesso a giocare a calcio balilla al "Balto", un bistrot del suo quartiere. Al "Balto" fa conoscenza di un gruppo di frequentatori davvero speciali: si chiamano Tibor, Imre, Leonid, Igor, Pavel, Sasha. Sono tutti esuli, fuggiti o cacciati dai paesi dell'Est, e si dividono fra quelli che credono ancora nel comunismo e quelli che non ci credono più. Sullo sfondo, un'intera epoca e l'atmosfera del passaggio tra anni Cinquanta e Sessanta, il Rock'n'Roll, le prime imprese nello spazio, l'inizio della Guerra Fredda... In compagnia di quegli uomini, in quella Babele di culture, Michel conosce il mondo adulto, le sue sfide e la sua complessità: gli ideali, l'amore, la morte, la nostalgia.

Výbor statí známého západoevropského odborníka čtenáři umožňuje získat další teoretické poznatky o józe a pochopit ji hlouběji.

První část rozsáhlé práce předních odborníků věnovaná mystice v různých kulturách světa, od nejstarších dob až po současnost. V prvním svazku se čtenář seznámí s mystickými aspekty šamanismu (pojednání věnované této otázce napsal Mircea Eliade, autor obsáhlé monografie Šamanismus, česky Argo, 1997), mystikou řeckou (Leucon Agathias), římskou (Joel Schmidt) a židovskou (Serge Missatkine).

Rozsáhlá kniha, nabízející nespočet tipů, úkolů a her, které vám pomohou procvičit vaši paměť a dále ji rozvíjet. Čtenář zde najde srozumitelné informace o tom, jak jeho paměť funguje a jak s ní zacházet, aby sloužila co nejlépe a nejdéle.

Příběh dnes nejpočetnějšího severoamerického indiánského kmene z pera francouzského badatele začíná mýty o původu Navahů, svéráznými náboženskými představami obohacenými idejemi obyvatel sousedních puebel. Autor se však zaměřuje především na období let 1540–1990, od počátků prvních kontaktů se Španěly přes boje s Američany až po definitivní usazení v rezervaci a současný život, který se od života ostatních kmenů USA výrazně liší. Kniha obsahuje řadu fotografií a nákresů.... celý text

Kniha Éra prázdnoty vyšla ve francouzském nakladatelství Gallimard poprvé v roce 1983 a od té doby se dočkala mnoha reedic. Její autor je přijímán jako mimořádně výstižný a zároveň kritický komentátor druhé poloviny 20. století a celé postmoderní epochy. Jeho zkoumání „současného individualismu“ se dotýká takřka všech rysů a příznaků našeho veřejného i osobního života, respektive projevů západní civilizace. Ke svému tématu nezaujímá autor žádný předem vyhraněný morální postoj. Snaží se dobrat jeho příčin a následků, vyhledává paralely, jež umožňují pochopit současný individualismus a jeho proměny v celé jejich komplexnosti.

To ráno vládne v domě ježka Jeffersona, brilantního studenta geografie a příležitostného detektiva, neuvěřitelné ticho. Země zvířat je totiž celá pod sněhem. A pod sněhem, před garáží jeho věrného přítele prasete Gilberta, začíná i jejich další velký případ. Jaké strašné tajemství skrývá holinka trčící ze sněhu? Co uviděl kocour Emil za drátěným plotem v hlubokém lese? A jakou roli v příběhu sehraje neslyšící veverka? Dokážou v sobě zvířata najít dost odvahy a zarputilosti, aby porazila mocného soupeře, kterého se všichni bojí? Ve zvířecích detektivkách Jeana-Clauda Mourlevata, nositele ceny Astrid Lindgrenové, se proti bezohlednosti a hlouposti bojuje především silou přátelství a humorem: co jiného bychom také měli učit děti, když je vpravujeme do našeho lidského světa? Pro čtenáře od 9 let.

René Girard vychází z toho, že v okamžiku, kdy je společnost v krizi nebo je ohrožena, kdy se na ni sesunou pohromy – epidemie, zemětřesení, sucho, politická nestabilita atp. – vzniká chaotická situace, padají pravidla, kterými se soužití řídí, mizí veškeré rozlišování, jakékoli rozdíly. Beztvará masa se neptá po příčinách, ale hledá viníka, aby se mohla znovu identifikovat – tím viníkem je někdo cizí, kdo se od ní odlišuje, kdo je poznamenaný jako Oidipús (kulhá, má jedno oko nebo hrb atp.). Tím, že se masa vrhá na toho odlišného, kolektivní vraždou na něm vybíjí své pudy, znovu se stmeluje, vrací se k původnímu pravidelnému chodu. Viník – obětní beránek – se tak stává jejím zachráncem, kolektivní vražda se nyní mění na mučednickou smrt. Oběť se stává spasitelem a tak je v zástupných rituálech uctívána. Autor při dešifrování různorodých mýtů ale i biblických témat odhaluje právě tento mechanismus opakovaného perzekučního násilí a nanejvýš aktuálně přispívá k pochopení naší vlastní situace ve světě posedlém neustálou modernizací a inovací – bludném kruhu bez identity a diferenciace.

Le corps de Jürgen von Geyersberg, riche héritier de Souabe, est retrouvé décapité et castré. Saisis de l'affaire, le commandant Pierre Niémas et Ivana Bogdanovic, électron libre de la PJ, remontant la piste de la Pirsch, une chasse mystérieuse, multiplient les rencontres étranges qui les conduisent jusqu'aux Chasseurs noirs, un bataillon de criminels enrôlés par Himmler pour traquer les Juifs.

Dieses Buch untersucht die Erfahrungen von Franz Kafka und die Sprache, die diese Erfahrungen prägt, sowie die unermüdliche Lektüre seiner Texte. Es ist das Resultat einer jahrelangen Auseinandersetzung mit Kafkas Werk und Lebensgeschichte, geprägt von unbestechlicher Aufmerksamkeit. In sieben Kapiteln beleuchtet Marthe Robert die komplexen Wechselbeziehungen zwischen Kafkas Lebenswelt und den Sätzen, die er schuf, um sich gegen diese zu wehren. Der Autor kämpft verzweifelt um das letzte Wort in der Auseinandersetzung zwischen Imagination und Realität. Die Erzählung umfasst Prags verdeckte und offene Rivalitäten zwischen Tschechen und Deutschen, die widersprüchlichen kulturellen Traditionen der Stadt, sowie das Spannungsfeld von Nationalismus und Kosmopolitismus. Auch die gebrochene jüdische Identität und der militante Antisemitismus, sowie die politischen und gesellschaftlichen Krisen des frühen 20. Jahrhunderts bilden den Erfahrungsrahmen, in dem Kafka agierte und seine Autorschaft entwickelte. Diese Themen sind in seinen Figuren, ihren Ängsten und Tagträumen, sowie in seinen Briefen und Tagebüchern präsent. Marthe Robert verfolgt die Entstehungsbedingungen und Triebkräfte dieser einzigartigen literarischen Transformation des Gewöhnlichen in das Unbekannte und Befremdliche in Kafkas Prosa.