Vladimír Renčín Libri

100 ilustrovaných přísloví v češtině, ruštině, němčině, angličtině, francouzštině a španělštině. Ilustrovali Miroslav Barták, Miroslav Jiránek, Vladimír Jiránek, Dušan Pálka, Vladimír Renčín a Jiří Slíva.

Kniha úvah o dědictví komunismu ve střední Evropě, o podstatě středoevropanství a o vztahu střední Evropy a Západu. Benjamin Kuras se těmito tématy provází čtenáře se svou typickou ironií, erudicí, absurdním humorem a občasnou zdráhavou něhou.

Kniha kreslených vtipů doplněná rozhovorem Renčína s Rudolfem Křesťanem a vloženým plakátem.

Porevoluční kreslený humor Vladimíra Renčína.

Výbor z kreslených vtipů Vladimíra Renčína s předmluvou Petra Krula.

Dvěstě kreslených vtipů komentujících naši dobu s jejími typickými prohřešky.

Každé tři měsíce roku 1993 a dál až do podzimu 1995 přicházel František Nepil opět k mikrofonu. V živém vysílání redakce Dobrého jitra tu vstupoval v kratší či v delší minutáži se svým textem od čtvrté do osmé hodiny ranní. Zpravidla v den před vysíláním nešel už vůbec spát. Mezi třetí a čtvrtou ráno tiše přistál taxík, který ho s ostatními spolupracovníky odvážel do rozhlasu. Kolem deváté se vracel domů, padl a spal. Nedokázala bych vyčíslit, jakému počtu čtenářů vepsal František Nepil věnování do svých knih. Mně za celý život napsal věnování do jedné jediné své knížky. To věnování zní: „Dobré a ještě lepší jitro, Kočino, pěkně teple se oblékneme a půjdeme dělat plot. To je jedno z mála privilegií, které máš jako žena spisovatele. A pak máš ještě jedno: dostat jako první nové vydání téhle knížky. Děkuji Ti za ni. Opravdu víc já Tobě než Ty mně. Tvůj Myšák, 23.1. 1991.“ Do této nové a poslední jeho knížky žádnému čtenáři ani mně už věnování nenapíše, ale přeji všem jeho čtenářům i sobě, aby ve stopě, kterou tu zanechal, zůstalo dobro a láska, jež uměl rozdávat. Zdenka Nepilová... celý text

Vášnivý rybář, milovník kvíčal a otec Dlabáčka... kdo jiný by mohl mít vhled do českého společenského a kulturního života takového kalibru jako právě V. R.? Naše národní vlastnosti ožívají v jeho kresbách v této příležitostné publikaci, kterou lze využít i jako samostatné pohlednice.

"Pane Krbec, nejsme na začarovaném hradě?!" ptá se kocour Kokeš, když spolu dorazí na opuštěný hrad Kulíkov. Řádí tu totiž duch bývalého hradního pána Ruprecht. Má rád špínu, prach a pavučiny, svého sídla se nehodlá vzdát a neustále vymýšlí drobné lumpárny. Pan Krbec má ale pro strach uděláno a jako kulíkovský kastelán nestrpí na hradě žádný nepořádek. Statečně mu při tom pomáhají jeho zvířecí kamarádi Kokeš, učená sova Kukula a kavka Kocanda. Kdo zvítězí?... celý text