Miroslav Horníček Libri

Předmluva: Zuzana Maléřová, Miroslav Horníček, Jiří Suchý.

Obrazová publikace s texty v českém, anglickém a německém jazyce. Kniha volně edičně navazuje na Rybníky Českého ráje a vytváří spolu s nimi výpověď o krásách této turisticky atraktivní oblasti. Příjemným zpestřením knihy je osobní výpověď dvanáctí horolezců.

Knížka, která pomůže čtenáři znovu prožít Horníčkovy populární a skvělé „Hovory přes rampu“ a televizní „Hovory H“.

Knížka, která pomůže čtenáři znovu prožít Horníčkovy populární a skvělé Hovory přes rampu a televizní Hovory H.

Kniha obsahuje přepsané forbíny (předscény) Wericha a Horníčka, Horníčkův pohled na Wericha, jejich rozhovor z rádia a také krásné fotografie.

Každé tři měsíce roku 1993 a dál až do podzimu 1995 přicházel František Nepil opět k mikrofonu. V živém vysílání redakce Dobrého jitra tu vstupoval v kratší či v delší minutáži se svým textem od čtvrté do osmé hodiny ranní. Zpravidla v den před vysíláním nešel už vůbec spát. Mezi třetí a čtvrtou ráno tiše přistál taxík, který ho s ostatními spolupracovníky odvážel do rozhlasu. Kolem deváté se vracel domů, padl a spal. Nedokázala bych vyčíslit, jakému počtu čtenářů vepsal František Nepil věnování do svých knih. Mně za celý život napsal věnování do jedné jediné své knížky. To věnování zní: „Dobré a ještě lepší jitro, Kočino, pěkně teple se oblékneme a půjdeme dělat plot. To je jedno z mála privilegií, které máš jako žena spisovatele. A pak máš ještě jedno: dostat jako první nové vydání téhle knížky. Děkuji Ti za ni. Opravdu víc já Tobě než Ty mně. Tvůj Myšák, 23.1. 1991.“ Do této nové a poslední jeho knížky žádnému čtenáři ani mně už věnování nenapíše, ale přeji všem jeho čtenářům i sobě, aby ve stopě, kterou tu zanechal, zůstalo dobro a láska, jež uměl rozdávat. Zdenka Nepilová

Výbor z písňových textů Jiřího Suchého je určen dětem a jejich rodičům a prarodičům, kteří zažili slavné doby Semaforu, divadla u jehož zrodu stála autorská dvojice Jiří Suchý - Jiří Šlitr.

Povídky, scénky, výstupy, ale i testy a vtipné návody společenských her.

Člověk jak se říká ví své. Tyto poznámky jsou výsledkem mého padesátiletého pobývání na jevišti. Nejsou to paměti ani vzpomínky,říkám tomu: poznámky. Tak to prosím, berte. Ani ta padesátiletá praxe mi nedovoluje vytvářet nějakou teorii. Jsou to, opakuji, jen a jen poznámky o tom, jaké postupy mám na jevišti rád a které odmítám. Pokud herec může vůbec nějaké postupy odmítat. Hraju a proto jsem rád, což mi připomíná Descartovo: myslím, tedy jsem. I nadále tedy hromadím zkušenosti, ze kterých možná budou další poznámky. Což neberte jako příslib dalšího dílu nebo vyhrožování tímto.