Josef Poulík Ordine dei libri (cronologico)

Románová freska z Velké Moravy Beletristické zpodobnění života našich předků z doby, kdy se formovala Velkomoravská říše. Vyprávění přibližuje život na knížecím dvoře, politické problémy, soukromé vztahy, a ukazuje životy ostatních sociálních vrstev. Doslov napsal akademik prof. dr. Josef Poulík, DrSc. 1. vydání.

Obsáhlý monotematický sborník pojednává o dějinách Velkomoravské říše a jejím hospodářském a kulturním rozkvětu.

Na základě písemných dokladů a bohatého archeologického materiálu vypovídá reprezentativní obrazová publikace o dějinách Velké Moravy. Osvětluje okolnosti, za kterých tento západoslovanský stát vznikl, sleduje jeho rozkvět i příčiny rozpadu. Hlavní pozornost věnuje pozůstatkům svérázné velkomoravské hmotné kultury, zejména uměleckým řemeslům.

Monografie, která shrnuje dosavadní výsledky archeologického výzkumu mikulčických Valů, představuje závažný příspěvek k řešení otázky vzniku a hospodářsko-společenského rozvoje Velké Moravy. Ukazuje charakteristické rysy a svébytnost tohoto vývoje i vnější vlivy a podněty, které působily na vytváření velkomoravské hmotné kultury. Seznamuje s početnými nálezy církevních a světských staveb, šperků, zbraní i nářadí a dává nahlédnout i do života starých Moravanů.

Známý český vědec seznamuje populární formou s průběhem a výsledky archeologického výzkumu v okolí Mikulčic na jižní Moravě i se zajímavými poznatky, které přinesl v bádání o historii prvního západoslovanského státu. Popisuje jednotlivé odkryté objekty, kosterní nálezy i nálezy ozdobných a užitkových předmětů, svědčících o vysoké hmotné kultuře obyvatel. Na jejich podkladě rekonstruuje i zajímavý obraz života mikulčického hradistě.

Obsah: 1. Stát Moravanů, Velkomoravská říše 2. Velká Morava ve světle nejnovějších archeologických výzkumů 3. Počátky slovanského písma a psané literatury v době velkomoravské 4. Cyrilometodějská tradice v druhé polovině 19. století

Velká Morava - kultura, společnost, archeologické výzkumy a nálezy na Moravě.

Společně s pravěkými lidmi zažijeme první využití ohně,stěhování do jeskyní,objevy a zpracování kovů a mnoho dalších zajímavých poznatků.

Věd. příspěvek k dějinám nejstar. Slovanů na území ČSR. Hist. závěry studie jsou založeny na nejnovějších jihomor. objevech a archeolog. pramenech, se zvl. zřetelem k dolnověstonickému kostrovému pohřebišti. -"Na rozsáhlých sídlištích z 1.-4. století po Kr. sídlil především staršízemědělský lid a Germáni, možná i Kvádové, projevují se zde jen jako řídká okupační vrstva, která nikdy k tomuto kraji nepřilnula a nezapustila zde pevné kořeny.Její význam je proto pro hospodářský rozvoj jihomoravské nižiny a staroslovanské nížiny mezi Dunajem a Dyjí nepatrný. Staromoravský slovanský lid se zde svou kulturou plně projevuje již v 5. století po Kr. a její rozvoj lze nepřetržitě sledovat aždo počátku 13. století. Tehdy počíná jižní Morava, jsoucí po dobu několika staletí ve stálém boji s německým imperialismem, pozvolna podléhat bavorské kolonisaci. Byl to tedy staromoravský lid,který položil za velmi nepříznivých klimatických i politických podmínek základnu k hospodářskému rozvoji jižní Moravy - země dávných Slovanů."