Milan Jankovič Libri

Politické a sociální dějiny Strany mírného pokroku v mezích zákona, prodchnuté duchem lehkovážné improvizace, jsou satirickým odsouzením doby jejími vlastními prostředky.

Prvních patnáct kapitol o osudech dobrého vojáka Švejka. První kapitola - Zasáhnutí dobrého vojáka Švejka do světové války...15. kapitola - Katastrofa.

Galerie karikatur, druhý svazek Haškovy politické satiry, se od Politických a sociálních dějin strany mírného pokroku v mezích zákona v lecčems odlišuje, zároveň však s nimi má některé rysy společné.

Autoři druhého svazku Poetiky literárního díla 20.století se rozhodli pozorovat a představit svůj předmět velice "zblízka", v plné jeho konkrétnosti. Detailní analýzy - například mnohovrstevnatého, všechny řečové složky aktivizujícího přediva vyprávění, jak se projevilo v jednom z Vančurových a jednom z Čapkových děl - prostředkují čtenářům živé doteky se slovesnými výtvory: průhledy do básnivé prózy, do poezie symbolismu, do tvorby avantgardy a jejích časových souputníků. Pozorně sledovány jsou též experimenty vytvářené na pomezí literatury a výtvarnictví, texty budované na principu variačních a permutačních obměn či intertextových citací.

Monografie s dokumentárními fotografiemi o životě a díle významného českého básníka a novináře 20. století.

Milan Jankovič se ve svých textech zabývá dynamikou proměny literárního díla v čase, zejména v procesu jeho recepce. Otázky estetického působení díla jsou zpřesňovány prostřednictvím interpretací textů Michala Ajvaze, Bohumila Hrabala a Daniely Hodrové. Uvedené interpretace mají svou příznačnou problematiku a do úvah byly zařazeny proto, aby vedly tichý dialog s teoretickými podněty Theodora Adorna a Umberta Eca z úvodní kapitoly a ozřejmily pojmy dílo a text, a rovněž otázku smyslu díla, svět díla, jemuž se lze vystavit (dění smyslu v širším kontextu, nezáměrnosti díla, i jeho hry rozmanitých významů).

Soubor studií Milana Jankoviče se hlásí k odkazu Jana Mukařovského. Studie zařazené do první části knihy, které vznikaly v průběhu let 1965-1990, přibližují čtenáři problematiku "sémantického gesta". Druhá část publikace představuje několik pokusů o využití uvedené teoretické problematiky v interpretaci konkrétního uměleckého díla (Haškova Švejka a knih B. Hrabala).

Za rozhodující považuji Kantovu myšlenku produktivní obraznosti, která se může uplatnit ve vnímání formy předmětu tak, že nám dovoluje nalézat ve formě víc než jen následek reálných procesů nebo uzpůsobení k určitým vnějším účelům. Esteticky aktivizovaná forma přestává být uspořádáním odpovídajícím pouze něčemu danému a stává se výrazem možného, napjatého vztahu mezi člověkem a světem, v němž obě strany, skrytá podstata člověka a zjevující se skutečnost, se ocitají v dotyku.

Podtitul Toulavé house Kniha je dosud neucelenějším a nejfundovanějším životopisem významného českého spisovatele z pera známého haškovského badatele a literárního vědce dr. Radka Pytlíka. 2. vydání, Panorama: 1. přepracované vydání

Publikace obsahuje příspěvky z mezinárodní konference o díle Bohumila Hrabala, která se uskutečnila 27.-29. října 2005 v italském Udine. Znalci a vykladači Hrabalovy tvůrčí osobnosti zohledňují přístupy literárněvědné, jazykovědné a estetické, filosofické, psychoanalytické, kulturněhistorické, zaměřují se i na divadlo a film. Český sborník navazuje na italský, který vyšel v loňském roce

Mnohaletý autorův zájem o dílo Bohumila Hrabala vydal plod v knize, která patří k tomu nejdůležitějšímu, co bylo o Hrabalovi napsáno. Je soustředěna výhradně na Hrabalovo dílo, které sleduje od raných próz, přes texty z let šedesátých, vrcholná díla let sedmdesátých až po Hrabala pozdního. Přesná analýza spisovatelských postupů, pronikání k těm nejjemnějším odstínům Hrabalovy práce se slovem.

Publikace obsahuje vybrané studie a články literárního vědce Milana Jankoviče. Jednotlivé studie jsou Jankovičem v knize rozdělené tak, aby čtenář získal hlubší představu o jeho teoretických i interpretačních stanoviscích. Tématem studií je zejména otázka po smyslu literárního díla a jeho vnímání či opakované promýšlení Mukařovského konceptu sémantického gesta. Autor se tím přihlašuje k tradici pražského strukturalismu.

Kniha obsahuje texty a informace vybrané z 1.–8. ročníku satirického časopisu Trn, z Veselého kalendáře Trnu a Trampu.

Korespondence, deníkové záznamy a kresby z první světové války.

Korespondence, deníkové záznamy a kresby z první světové války.

Tento svazek Spisů Jaroslava Haška zahrnuje výběr statí, fejetonů, drobných zpráv a lokálek z doby, kdy byl Hašek redaktorem časopisů Svět zvířat (1909, 1910, 1912, 1913), Svět (1913) a České slovo (1911, 1912). Kniha - která má na rozdíl od předchozích svazků charakter publicistický a chce ukázat autorovo encyklopedické bohatství fakt a znalostí a jeho pozoruhodné intelektuální názory a stanoviska - je utříděna do částí: Stati a fejetony, Některé zajímavosti ze života zvířat a společnosti, Svět rad - Veselý koutek, Lokálky z Českého slova.

Svazek tvoří protiklerikální satiry, v nichž vystupuje celá řada farářů, kaplanů, kostelníků, mnichů a tzv. zástupců božích na zemi. Hašek dobře rozpoznal, že náboženství bylo jedním ze sloupů moci vládnoucí třídy. V těchto svých povídkách, obracejících se proti církvi, vysmívá se lidské hlouposti tehdejších mocipánů.

Souborné vydání veršů J. Haška z období let 1902–1921 a drobných próz – črt, povídek, fejetonů a causerií – z let 1904–1916. Svazek obsahuje též práce vydané posmrtně nebo objevené v pozůstalosti. V básních se odráží sociální a politický protest, subjektivní melancholie i satirický postřeh. Haškovy prózy jsou dokladem autorovy schopnosti chopit se jakéhokoliv námětu a žánru a neopakovatelně vystihnout mentalitu prostého člověka.

Kniha, jak už její název naznačuje, navazuje na svazek, který byl publikován v Karolinu v roce 2005. Je sumou Jankovičových prací za posledních zhruba patnáct let. Zahrnuje studie, v nichž znovu a namnoze ještě podstatněji než předtím autor rozpracovává svá životní teoretická témata – sémantické gesto, dění smyslu, pojetí díla v pohybu, pojem nezáměrnosti (Význam a „smysl“, Dílo a jeho konkretizace, Patočkovo pojetí stylu a estetického postoje, Ricoeurova „produktivní reference“, Sémantické gesto, Inspirace „nezáměrností“). Tato témata sleduje i ve svých hlubokých interpretacích děl E. Juliše, B. Hrabala, M. Ajvaze, D. Hodrové. Svazek zahrnuje také komentáře k přednáškám Mukařovského, recenze děl týkajících se českého strukturalismu a dialogu s ním (Z. Mathauser), případně poetiky B. Hrabala, dále referáty, v nichž se věnoval opět svým tématům – estetice významového dění a identitě díla v pohybu. Jedná se sice o práce vesměs publikované, avšak roztroušené v knihách, sbornících, časopisech, avšak právě jejich spojení v jediném svazku odhaluje jejich vnitřní souvislost a linii Jankovičovy urputné cesty za smyslem literárního díla.