René J. Tesař Ordine dei libri

Koncem léta 1944 už nikdo nepochyboval o tom, že válka v Evropě spěje ke svému konci a Německo bude poraženo. Přesto od září 1944 do února 1945 probíhaly jedny z nejkrvavějších bojů 2. světové války – boje v Hürtgenském lese

Kniha do nejmenších detailů popisuje na základě autentických výpovědí amerických zajatců život v německých zajateckých táborech včetně několika obdivuhodných pokusů o útěk. Ve srovnání s ukrutnostmi v japonských táborech bylo zacházení s Američany celkem v souladu s měřítky Ženevské konvence. Čtenář se seznámí s její historií od roku 1864 do podpisu v roce 1929. Neratifikovaly ji pouze Japonsko a Sovětský svaz, z čehož vyplývalo nepoměrně horší zacházení se sovětskými vězni. Do zajetí padlo v evropském válečném prostoru 92 965 amerických vojáků. Jak postupovala sovětská vojska a Spojenci, vězni absolvovali strastiplné stokilometrové pochody smrti z tábora do tábora; o hladu, bez lékařské péče, za krutých zim a nelidského zacházení dozorců. Kniha rovněž připomíná osudy několika zajatých Čechoslováků, příslušníků spojeneckých armád.

Odstřelovač pracuje sám, nanejvýš s jedním společníkem, a hodiny a hodiny musí bez pohnutí čekat na svou kořist. Vojenský historik Adrian Gilbert nabízí strhující pohled do skutečného života odstřelovačů od americké revoluce, přes obě světové války až po konflikt v Perském zálivu. Velkou pozornost věnuje základnímu výcviku odstřelovačů a jejich bezprostřední přípravě před nasazením, nejlepším zbraním pro střelbu ze zálohy a jejich technickým parametrům.

V předvečer spojenecké invaze do Normandie v červnu 1944, generál Omar Bradley pověřil podplukovníka Jamese E. Ruddera s úkolem, který byl považován za téměř nemožný. Druhý prapor Ranger měl dobýt německou dělostřeleckou baterii na Pointe du Hoc, která ohrožovala vylodění v úsecích Omaha a Utah, a také vyloďovací flotilu. Baterie byla umístěna na skalnatém výběžku, chráněná minovými poli a ostnatým drátem, a z moře ji bránila třicetimetrová skála. Němci tuto stranu považovali za nepřístupnou a soustředili se na obranu proti útokům z vnitrozemí. Na Pointe du Hoc se vylodilo 225 rangerů, ale po třech dnech intenzivních bojů jich zůstalo jen devadesát schopných bojovat. Při 40. výročí vylodění prezident Reagan prohlásil, že památník symbolizuje obrovské úsilí, a uctil památku těch, kteří uspěli. Po dobytí Pointe du Hoc však boj nekončil; 2. prapor Ranger pokračoval v cestě napříč Německem, až do německé kapitulace 8. května 1945, kdy se nacházeli v Československu, v Plzni a Dolní Lukavici u Přeštic.

Na rozkaz Stalina bylo v Sovětském svazu v roce 1940 zavražděno téměř 25 000 polských vojáků, kteří padli do sovětského zajetí při ústupu před německým Wehrmachtem. V dubnu 1943 odhalila německá armáda jejich masové hroby v lese u obce Katyň (západně od Smolensku), která se stala synonymem politické masové vraždy. Po dobu války obě strany – nacistické Německo a Sovětský svaz, do 22. června 1941 spojenci a bratři ve zbrani – obviňovaly z tohoto neslýchané zločinu jedna druhou. Po válce však u Mezinárodního soudního dvora v Norimberku, který soudil nacistické válečné zločiny, jméno Katyň vůbec nepadlo a potom dlouholeté mlčení zahalilo otevřené hroby. Kdo tedy v Katyňi vraždil?

Svět střelby ze zálohy, zbraně, technika, zkušenosti. Černobílé fotografie.

Deset milostných povídek od deseti německých autorů.

BOJOVÝ MANUÁL napsal profesionální válečník Peter McAleese na základě 30. let zkušeností jak pro dnešní aktivní vojáky, tak pro nadšené vyznavače vojenských dovedností a umění přežít. Je nejdokonalejší příručkou vojenského řemesla, jaká byla kdy napsána.