Pavel Tigrid Libri

Kniha je záznamem fiktivního rozhovoru vypravěče s mladou ženou Lucií, kteří náhodou tráví současně dovolenou na pobřeží Jaderského moře na severu Jugoslávie. Lucie otevřeně vyslovuje svoji nespokojenost se situací ve svém domově – v Československu zasaženém normalizací; váhá, zda se má z dovolené vrátit do šedivé reality všedního života do Prahy nebo zda má emigrovat. Vypravěč (s nímž se autor ztotožňuje) žije v exilu v Paříži a vzhledem k přístupu ke svobodným informacím bez cenzury a také díky svému vyššímu věku má větší přehled o historii. Místo jednoznačné odpovědi, která by pomohla vyřešit její dilema, proto Lucii nabídne, že jí bude každý večer vysvětlovat svůj pohled nejen na dějiny Československa, ale i komunismu v Sovětském svazu a v ostatních státech východního bloku. 2. vydání, v Odeonu 1.

První exil ve Velké Británii v letech druhé světové války byl pro Pavla Tigrida obdobím tvůrčího a osobního zrání. Jeho dnes již zapomenutý reportážní a autobiografický text „Volá Londýn. Ze zákulisí čs. vysílání z Londýna“ je příležitostí seznámit se s málo známým úsekem života této mimořádné osobnosti československých dějin. Text je doplněn ukázkami z Tigridovy tvorby pro rozhlasové vysílání z Londýna a řadou informací o jeho rozsáhlé kulturní činnosti v tehdejším československém exilu. Kniha vychází ke stému výročí Tigridova narození.

Výběr rozhlasových komentářů, proslovených od dubna 2000 do prosince 2002, jejichž náměty vycházejí z každodenních problémů, které tehdy nesl život naší společnosti. Medkovy nedělní komentáře představují autentická svědectví diktovaná etickým postojem autora samého. Jeho vidění skutečnosti se nevztahuje pouze k současným dějům na společenské scéně, ale často je prolnuto souvislostmi vzdálenější i nedávné historie, jíž je autor pamětníkem. V časovém sledu defilují společenské i politické události u nás i ve světě, svátky, výročí. Každý jednotlivý komentář je výrazem autorova pokorného vlastenectví a noblesního evropanství, nechce být ideologický ani politický, apeluje spíše na mravnost.

Významný politik Hubert Ripka (1895–1958) vzpomíná na události kolem února 1948. Svazek vyšel s předmluvou Pavla Tigrida Politický talent a historický osud a úvodním textem historika Josefa Tomeše Hubert Ripka známý i neznámý. Jmenný rejstřík.

Novotný ve svých básních uplatňuje především dlouholetou zkušenost textaře (řadu let spolupracoval například s populární skupinou Spirituál kvintet). Jeho verše jsou proto psány v pravidelném rytmu a důraz v nich je položen na rýmovanou polohu textů. Po obsahové stránce jsou autorovi nejbližší zvláště takové útvary, které mu napomáhají vyjádřit až důvěrné sdělení vlastní výpovědi: často proto využívá intimní a milostnou tematiku a s tímto námětem dokáže pracovat v jednoduchých, ale čistých a křehkých souvislostech.

Revue pro politiku a kulturu vychází třikrát do roka. V sedmi kapitolách se od různých autorů z celého světa, ať spisovatelů či filosofů, politologů, ekonomů a redaktorů dočteme pohled na Československo doma a ve světě, o konci komunismu, o demokracii a liberalismu, sexualitě a prostituci, provede nás světem literatury a umění a světem knih.

Jiránek Vladimír - ilustrace černobílé celostránkové. Soubor kreseb z titulních stran Lidových novin vydaný ke 100. výročí založení LN. Úvodní slovo napsal Pavel Tigrid.

Pavel Tigrid (1917-2003), český novinář, vydavatel exilového časopisu Svědectví a polistopadový politik v archivním rozhovoru s Petrem Kotykem z roku 1992. Vzpomíná na studia, literární a divadelní začátky, útěk před nacisty do Anglie a práci redaktora rozhlasového programu Benešovy čs. exilové vlády v Londýně. Vyprávění o životě, událostech a přátelích je protkáno zamyšleními nad českými dějinami a osudnými křižovatkami českého národa ve dvacátém století a doplněno rozhovorem s manželkou Ivanou Tigridovou, životopisem, bibliografií a obrazovou přílohou.

V červenci 1992 odstoupil Václav Havel ze své funkce prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky. Měl jsem tu čest být osmnáct měsíců jedním z jeho poradců. Odešli jsme všichni z Hradu spolu s hlavou státu. Od té doby jsem se zase mohl plně věnovat novinaření, napsal jsem na dvě stě komentářů pro rozhlasovou stanici Svobodná Evropa, pro Radiofórum pražského Radiožurnálu a pro Lidové noviny. Zejména posluchači obou rozhlasových stanic mi často psali, že by si rádi přečetli, co jim na rádiových vlnách uniklo. To by ovšem nebyl dostatečný důvod k jejich knižnímu zpracování. Ale prolistování rukopisů ukázalo, že tyto komentáře k dosti dramatickým událostem let 1992-93 (počínajících právě Havlovou abdikací a vrcholících rozdělením státu) podávají celistvější obraz, než se mohlo zdát ve chvíli, kdy byly psány. Zároveň leckdy upomínají na problémy a otázky, které se nám stále vracejí a vyžadují vždy znovu naši pozornost. Je na čtenáři, aby posoudil, zda tomu tak je. Při redakci pro tento svazek jsem v původním textu nic neměnil, a to i tam, kde jsem se (jak se ukázalo) mýlil, leccos nedomyslel nebo přehnal. Vynechal jsem ty části, které se opakovaly. Z důvodů stylistických jsem pamatoval na to, že psané slovo, na rozdíl od mluveného, někdy vyžaduje větší úspornost. I v těchto případech, nepříliš četných, šlo o ryze kosmetický zásah do původního textu.

Studie "Marx na Hradčanech" analyzuje vývoj ideologie a politiky Komunistické strany Československa po Únoru 1948 a v průběhu 50. let. Sleduje dopad komunistické politiky na život v Českoslovenku i na jeho zahraniční politiku. Práce "Leninské dobrodružství skončilo. Co začíná?", uveřejněná v létě 1989 v časopise Svědectví, rozebírá vnitropolitickou situaci Československa a dalších socialistických států v roce 1988 a na počátku roku 1989 a předpovídá rozpad evropské socialistické soustavy. Kniha je uvedena rozhovorem editora obou studií s jejich autorem o Tigridových životních osudech.

Kniha Pavla Tigrida vyšla poprvé v exilovém nakladatelství INDEX v roce 1974. Autor v ní mapuje jednak československou politickou emigraci po únoru 1948, její vznik, složení a aktivity, jednak emigraci po srpnu 1968. Uvažuje také o praktických politických vyhlídkách naší emigrace – vyhlídkách, které se naplnily patnáct let po napsání knihy.... celý text

Jak napovídá podtitul knihy : Dělnické revolty v komunistických zemích autor v knize mapuje a komentuje protestní akce zaměřené proti komunistickému režimu přímo z řad dělnické třídy, především se ale zaměřuje na situaci v Polsku a na hnutí Solidarita.

V červenci 1992 odstoupil Václav Havel ze své funkce prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky. Měl jsem tu čest být osmnáct měsíců jedním z jeho poradců. Odešli jsme všichni z Hradu spolu s hlavou státu. Od té doby jsem se zase mohl plně věnovat novinaření, napsal jsem na dvě stě komentářů pro rozhlasovou stanici Svobodná Evropa, pro Radiofórum pražského Radiožurnálu a pro Lidové noviny. Zejména posluchači obou rozhlasových stanic mi často psali, že by si rádi přečetli, co jim na rádiových vlnách uniklo. To by ovšem nebyl dostatečný důvod k jejich knižnímu zpracování. Ale prolistování rukopisů ukázalo, že tyto komentáře k dosti dramatickým událostem let 1992-93 (počínajících právě Havlovou abdikací a vrcholících rozdělením státu) podávají celistvější obraz, než se mohlo zdát ve chvíli, kdy byly psány. Zároveň leckdy upomínají na problémy a otázky, které se nám stále vracejí a vyžadují vždy znovu naši pozornost. Je na čtenáři, aby posoudil, zda tomu tak je.Při redakci pro tento svazek jsem v původním textu nic neměnil, a to i tam, kde jsem se (jak se ukázalo) mýlil, leccos nedomyslel nebo přehnal. Vynechal jsem ty části, které se opakovaly. Z důvodů stylistických jsem pamatoval na to, že psané slovo, na rozdíl od mluveného, někdy vyžaduje větší úspornost. I v těchto případech, nepříliš četných, šlo o ryze kosmetický zásah do původního textu.P.T.V Praze v listopadu 1993