Libuše Macková Libri

Čtvrtý díl dějin umění je věnován významným památkám gotického umění ve Francii, Španělsku a Itálii. Charakterizuje gotické umění ve střední a severní Evropě, ve Velké Británii a ve východním Středomoří. Začleňuje Asii do evropské antické kulturní sféry a zaměřuje se na nejtypičtější znaky a ukázky parthského a sásánovského umění. Seznamuje s výtvarnými projevy islámského umění a památkami starověkého a klasického umění Indie. Stručná kapitola je věnována i přehledu památek a umění Dálného východu, Číny a Japonska. Kniha je bohatě ilustrována 405 barevnými reprodukcemi významných děl a památek a je vybavena rejstříkem.... celý text

Toto rozsáhlé encyklopedické dílo čtenáře postupně seznámí s poklady světového umění. Opírá se o proslulé dějiny Josého Pijoana, které vyšly před téměř 70 lety. Čtenáři, milovníci umění, ocení bohatství obrazové dokumentace, na níž je dílo založeno. Vynikající barevné reprodukce představují jednotlivé kultury, epochy, umělecké proudy a osobnosti. Desetidílné Dějiny umění jsou určeny širokému okruhu zájemců o výtvarnou kulturu a kulturní historii. První svazek zavede čtenáře do samých počátků výtvarné tvorby v hlubinách pravěku, za kulturou starého Egypta a Íránu, za uměním sumerským, akkadským, babylonským a asyrským i za památkami předkolumbovské Ameriky.

Studie podává podrobný popis zámku Kačiny, význačné památky klasicistní architektury u nás. Probírá hlavní rysy klasicistní theorie architektury a na stavbě zámku ukazuje, jak tato theorie dosahovala v praxi s minimálními prostředky maximálního estetického a ideového účinku. Text je doprovozen četnými záběry zámku, nárysy i snímky jeho detailů.

Autor se zamýšlí nad všeobecnou neznalostí, nezájmem a neporozuměním moderní architektuře. Účelem studie je proto naučit dívat se na moderní architekturu a vysvětlit její podstatu. V jednotlivých kapitolách objasňuje pojem časoprostoru a jeho význam v architektuře, zobrazování prostoru a hlediska, která ovlivňovala jednotlivé prostorové koncepce. Další stať je věnována rozboru jednotlivých architektonických teorií od politickéafilosoficko-náboženské až k formalistické a nynější prostorové teorii. Závěr se zabývá dalším vývojem a perspektivou moderní organické architektury.