Jan Štěpánek Ordine dei libri

Kniha se vůbec poprvé komplexně zabývá tématem Lékárny U Černého orla v Polné u Jihlavy, která je veřejnosti známa pod synonymem jediné dochované apatyky venkovského města z přelomu 18. a 19. století. Kromě historie lékárenství a lékárny v Polné se autoři zaměřili i na její mobiliář, jenž se díky snaze několika nadšenců stal základem samostatné expozice v tamním městském muzeu. Popisují peripetie jejího vývoje, zhodnocují obsáhlý sbírkový fond a nezapomínají ani na osobnosti, které za jeho vznikem stály. Publikace tím pokrývá široké spektrum témat od farmacie, přes klasickou historii, až po dějiny muzeologie.

Publikace zpracovává téma tzv. Polenského pokladu, souboru manýristických šperků, devocionálií a oděvů, který byl nalezen roku 1916 v hrobce šlechtického rodu Zejdliců ze Šenfeldu v Polné u Jihlavy. Ve třech kapitolách autoři postupně seznamují čtenáře s historií rodiny Zejdliců a jejími nejvýznamnějšími příslušníky. Dále okolnostmi samotného nálezu a charakteristikou jednotlivých předmětů, a nakonec umělecko-historickým zhodnocením nejdůležitějších částí pokladu – kolekce zlatých a stříbrných klenotů. Hlavním cílem knihy je poprvé obeznámit odbornou i laickou veřejnost s touto nejlépe dochovanou soupravou šperků z hrobky renesanční nobility na českém území, jejíž význam významně překračuje regionální rozměr.

Výpravná kniha mapující 20 let historie Nového Prostoru. Jeho prodejců, tvůrců, čtenářů a podporovatelů. Časopis Nový Prostor je v Česku unikátní street paper, jehož pouličním prodejem získávají obživu lidé, kteří se ocitli na ulici často ve velmi těžké životní situaci. Pobočky časopisu s výdejními místy a zázemím pro prodejce fungují v Praze, Brně a dalších větších městech v Čechách i na Moravě a kromě časopisu své prodejce podporují mnoha aktivitami, aby jim pomohli začlenit se zpět do společnosti. Letos časopis Nový Prostor slaví 20 let, za kterých pomohl více než 5 200 lidem v nouzi.

Krakatit je jedno z diel Karla Čapka, v ktorom varuje pred blížiacim sa nebezpečenstvom, ktoré videl v neustálom sa vyvíjaní techniky. Po prvýkrát bolo vydané v roku 1924. Zaujímave je, že Čapek písal o energii, ktorá je v každej hmote. Vytvoril tak predobraz atómovej bomby vynájdenej o štvrťstoročie neskôr. Dej sa odohráva v Prahe a švajčiarskom Balttine. Doba nie je špecifikovaná, no dielo je reflexiou na obavy z ďalšieho vojnového konfliktu (medzivojnové obdobie). Hlavným hrdinom je Ing. Prokop, vedec, ktorý vynašiel ničivú výbušninu krakatit (analógia so sopkou Krakatoa). Človek inteligentný, no zahľadený sám do seba, neuvedomujúci si okolitý svet. Jeho charakter sa začína formovať, keď pod nátlakom na jeho osobu má okolie snahu docieliť, aby vydal postup na výrobu výbušniny na vojenské účely. Stáva sa väzňom, no je neoblomný a začína vyjadrovať svoj odpor k vojne. Ďalším aspektom diela je jeho láska ku krásnej princeznej.

Un geniale apologo pieno di spirito e amara ironia significativamente scritto nel 1936: in una baia dei mari del Sud viene scoperta una strana e mite "salamandra" antropomorfa. I primi esemplari vengono usati nella pesca delle perle o portati in giro nei circhi. Poi si scopre che le salamandre imparano a parlare facilmente e si comincia a usarle come manodopera (alquanto schiavizzata) per complesse lavorazioni subacquee e iniziano agevoli tentativi di "civilizzarle": esilaranti per forza parodistica i passi nei quali si narra la loro evangelizzazione religiosa e politica... Rapidamente si arriva al loro uso militare da parte delle nazioni "civili". Altrettanto rapidamente nasce la coscienza di essere un popolo e le conoscenze acquisite vengono ritorte contro il genere umano: crolli sottomarini dovuti a esplosioni provocate dalle geniali salamandre artificiere (che ormai si autogovernano e obbediscono a una sorta di Re che trasmette i suoi diktat e le sue condizioni agli uomini con trasmissioni radio) aprono voragini sempre più ampie lungo le coste: New Orleans è tra le prime città a essere devastate dall'avanzata dei flutti. Ma anche tra il popolo delle salamandre nascono divisioni, si generano fazioni e inizia una guerra intestina che porterà alla distruzione globale...

Potěšte se listováním nejoblíbenějšími komiksy Jana Štěpánka: Ostrov pokladů, Bezhlavý jezdec, Prečo, Cesta kolem světa za 80 dní, Vetřelci, Strašidlo cantervillské, Poslední vůle, Hadí rod, Akce Darwin, Výkupné za rudého náčelníka, Tulácká pohádka, K. O., Osobní magnetismus, Čas na útěk. Autor vám také prozradí, jak se ke kreslení komiksů dostal, kdo ho inspiroval, které literární autory obdivuje a proč se jejich díla se stala předlohou pro jeho komiksovou tvorbu.

Komiks Válka s Mloky je působivým převedením legendárního Čapkova díla do populární obrázkové podoby. Štěpánkovo zpracování se stalo mimořádně oblíbeným a objevilo se nejprve v časopisu Kometa, později ještě ve zkrácené a upravené podobě v ABC. Vydala Zoologická zahrada hl. m. Prahy u příležitosti otevření Velemlokária.

Publikace, kterou držíte ve svých rukou, představuje první ucelenou sondu do života malířky Marie hraběnky Nostitz-Rieneck (1902–1980). Její dílo je veřejnosti známé jen díky několika akvarelům, na nichž zachytila interiéry českých zámků, téměř nic se však nevědělo o jejím životě a tvorbě. Záměrem autora je proto seznámit čtenáře s výběrem nejlepších prací, které vytvořila a zasadit je do souvislostí doby, v níž vznikly. Většina prezentovaných děl pochází ze soukromých sbírek v zahraničí a jejich námět spadá především do oblasti krajinomalby a žánru. Publikace tak představuje i dokument o životě rodiny Nostitz-Rienecků z Plané u Mariánských Lázní a jejich blízkých v období První republiky, druhé světové války a následné emigrace.