Virza dal svému dílu podtitul "Starý zemgalský dům v průběhu roku", pro českého čtenáře to byla prostě"Kronika lotyšského statku": zaznamenává v něm totiž jakoby kronikářsky roční proměny života venkovské usedlosti v rodném, úrodném kraji Zemgalsku. I když je vyprávění nadčasové,z náznaků lze usuzovat, že se odehrává v posledních desetiletích 19. století. V působivých poetických obrazech s četnými etnografickými a folklorními detaily autor zachycuje nejen lotyšské venkovany ve dnech pracovních i svátečních, ale oživuje také duše jejich předků, různé nadpřirozené bytosti, vdechuje život dokonce i samotnému statku a dalším lidským výtvorům i neživé přírodě - vše se tu přirozeněúčastní věčné a neměnné božské harmonie. Život u Strauménůnení jen bohabojný, je zároveň pohansky plnokrevný: nevázané rituální oslavy jánského svátku nebo dožínek lnu zde patří k odvěkému životnímu rytmu, k němuž volá "starý bůh předků". Do svého díla Virza symbolicky promítl svou vizi mladého lotyšského státu, která vycházela z idealizovaného patriarchálního rolnického života předešlých generací a zahrnovala i představu velkého moudrého hospodáře, jímž byl autoritativní prezident Kārlis Ulmanis.
Edvarts Virza Libri
Edvarts Virza fu un poeta, prosatore e traduttore che contribuì in modo significativo ad avvicinare la cultura francese a un pubblico lettone. La sua opera iniziale, in particolare la raccolta „Biķeris“, è spesso associata alla decadenza, sebbene l'autore stesso non si sia esplicitamente allineato con questo movimento. Successivamente, Virza si allontanò dalla stilistica provocatoria, concentrandosi invece su temi nazionali e patriottici. La sua eredità letteraria risiede nell'arricchimento della letteratura lettone e nel suo lavoro di traduzione, che aprì una finestra alla scrittura francese.
Straumeni
- 333pagine
- 12 ore di lettura
Edvarda Virzas vārds un darbi pēc Otrā pasaules kara tika noklusēti vairāk nekā četrdesmit gadus. Tāpēc, ka Virzas daiļradi caurstrāvo patriotisma gars un valstiskuma idejas. Latvijas brīvvalsts laikā Virzas dzeja, tēlojumi un proza tulkoti sešās valodās, viņš bija aktīvs sabiedrisks darbinieks, teātra un mākslas kritiķis. Šodien lielā latviešu dižgara literārais mantojums vēl nav pilnībā apgūts, tomēr Virzam neapšaubāmi pieder cienīga vieta latviešu literatūras vēsturē.