Karel Vodák Ordine dei libri

Tři novely o lidech z jižní Moravy představují detektivní parodii (Modrý kvíteček), příběh o posledních prázdninách a prvních životních krocích mladého hrdiny (Prázdniny) a baladu líčící sbližování děda a vnuka (Vinobraní).

Povídkovým souborem Štvanci zavádí autor čtenáře do pražského církevního útulku pro opuštěné děti v době 1. republiky. Chlapci, kteří přišli do útulku jako sirotci, nebo jako děti, o které se rodiče nestarají, se nemohou smířit s životem v ústavu a stále se dostávají do konfliktus vychovatelkami - jeptiškami. Povídky jsou realistickým a otřesně sugestivním svědectvím o každodenním životě chlapců v útulku, o dětství zdeformovaném strachem a nedostatkem lásky.

Autor se snaží zachytit život černošského kmene Essazamů v Kamerunu v polovině 20. století, který přes snahy katolických misií lpí na světě starých tradic.

Soubor pěti próz o osudech mladých žen, jejichž sny a plány do budoucna rozmetal Mnichov a okupace. Těžištěm vyprávění nejsou válečné zážitky, ale citové vztahy a vazby mladých lidí, kterým se válkou rozpadl jejich svět a kteří byli nuceni si vytvářet nové životní hodnoty. Poslední povídka se vymyká souboru. Zachycuje soudní proces s válečným zločinem, na který přijíždí český lékař.

Major Záruba vyšetřuje podivnou nehodu poštovního vozu.

Společenský román z malého anglického města má kriminální a detektivní zápletku. Jádrem příběhu, v němž vraždou, sebevraždou a téměř násilným zabitím hynou tři lidé, jsou maloměstské poměry a společenská přetvářka.

Historickým pozadím románu jsou postavy a události Benátské republiky v druhé polovině 18. století. Na pozadí karnevalových slavností a života benátské oligarchie je líčen milostný vztah primadony divadelní společnosti a vysoce postaveného šlechtického úředníka. Tento šlechtic, ješitný a domýšlivý, se stává obětí společenských intrik a nakonec je donucen rezignovat a uprchnout z území benátské republiky. Prostředí rozmařilé společnosti a systém politické perzekuce s rozsáhlou sítí konfidentů je tím zajímavější, že se opírá o skutečné události.

Pověst o lstivém a moudrém ithackém králi Odysseovi, jak ji známe ze slavného homérského eposu, poskytla autorovi jenom základní látku k novele, v níž nám představuje starověkého hrdinu ve zcela novém světle. Jensův Odysseus není válečník - naopak, celé své životní úsilí věnuje snaze o zajištění trvalého míru. Trójská válka pro něho není hrdinskou výpravou, ale tragédií, kterou se snaží do posledního okamžiku odvrátit.