Jiří Němec Libri

Pachateli nejnebezpečnějších a veřejnost nejvíce vzrušujících trestných činů jsou z valné části osoby, charakterizované jako psychopaté.

Druhé vydání souboru esejů. Vybral, uspořádal, předmluvu a komentář napsal Jiří Němec.

Divertimento k filozofii dějin. Práce českého filozofa a psychologa interpretující fenomén dějin antickým mýtem. Též jako vázaná bibliofilie v nákladu 40 ks na ručním papíře.

Při založení Masarykovy univerzity byly na její filozofické fakultě nejsilněji zastoupeny historické obory. Letošní sté výročí nabízí jedinečnou příležitost ohlédnout se za proměnami, jimiž historické obory během prvního století existence univerzity prošly. Z historického semináře se postupně oddělovaly a vedle něj také vznikaly další semináře a ústavy s úzkou vazbou k historii i jejím postupům – dějiny umění, archeologie, muzeologie, archivnictví a pomocné vědy historické, etnologie. Autory předkládané publikace vedla snaha odpovědět na otázky, jaký byl význam jmenovaných brněnských seminářů v dějinách vědy a vzdělanosti v domácím a mezinárodním kontextu, jaké osobnosti v Brně vyrostly či jaké vnější vlivy působily na institucionální utváření historických oborů na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Publikace je proto rozdělena do tří částí: Institucionální vývoj; Osobnosti; Tradice, inovace a projekty. V této perspektivě sledují autoři vývoj dnešního Historického ústavu, Semináře dějin umění, Ústavu pomocných věd historických a archivnictví, Ústavu evropské etnologie a Ústavu archeologie a muzeologie v proměnách dějin českých zemí od vzniku samostatného Československa až do současnosti.

Druhý svazek edice rukopisných sešitů významné osobnosti české kultury zahrnuje Čtvrtý a Pátý zápisník, doplněný o oddíl zápisů z let 1964–1969. Jiří Němec psal tento intelektuální deník více než patnáct let, od srpna 1961 do roku 1978. Zaznamenával své aktivity, četbu a vlastní reflexe, což dokumentuje jeho vnitřní nasazení a vnější boje za svobodný život v komunistické společnosti. Období od jara 1965 do jara 1969 přináší významné události a změny. Například redaktoři časopisu Tvář se v roce 1965 zaměřili na aktivní spolupráci, místo pasivní obrany před blížícím se zákazem. Němec usiloval o obnovu katolické církve a sledoval výsledky 2. vatikánského koncilu, což ukazuje na propojení různých okruhů a témat, včetně dialogu mezi křesťany a ateisty, s nimiž se spojili myslitelé neortodoxního marxismu. Zápisníky také zachycují období 1967–1968, kdy došlo k pokusu o obnovu demokratického života, přerušeného okupací v srpnu 1968. Posrpnová doba je reflektována jako hledání východiska z bezvýchodné situace, kdy se duchovní boj stal zdánlivě nereálným. Tyto zápisníky poskytují cenné poznatky o strategiích boje za svobodný život v Československu a odhalují postoje Němce i jeho debatních partnerů z oblasti filosofie a teologie.

Svazek Zápisníky I obsahuje deníkové zápisy Jiřího Němce na samostatných listech z roku 1960 a První (6. 8. 1961 − 12. 5. 1962), Druhý (15. 5. 1962 – 2. 5. 1963) a Třetí zápisník (10. 5. 1963 – 28. 10. 1964). Jiří Němec psal intelektuální deník soustavně více než patnáct let, od srpna 1961 – vyzván tehdy Vladimírem Holanem – do roku 1978. Zaznamenával veřejné aktivity, jichž byl účastníkem, i svou četbu, nad obojím pak v zápisnících vedl vlastní reflexe. Zápisníky jsou svědectvím o vnitřním růstu jejich autora i vnějších zápasech, na kterých se podílel a jejichž středem bylo úsilí o svobodný život v podmínkách tehdejší komunisty ovládané společnosti a o „otevírání oken do Evropy“.

Kniha obsahuje soubor dopisů, které Jiří Němec napsal své manželce Daně, dětem a přítelkyni Věře Jirousové v roce 1979 z vazební věznice v Ruzyni, kde byl internován v souvislosti s procesem proti VONS. K dopisům jsou připojeny zápisky a citáty, jež Němec používal k připomínání svých oblíbených filosofů a spisovatelů, jakož i přátel. Součástí knihy je Němcova esej Nové šance svobody, považovaná za programovou v českém undergroundu, a doprovodné texty Ivana Jirouse, Zbyňka Hejdy a biografický text Petra Blažka Dlouhá cesta do Ruzyně. Obrazová příloha zahrnuje fotografie a faximile dokumentů Státní bezpečnosti, která sledovala Němce od šedesátých let. Dopisy z Ruzyně představují dobové svědectví plné originálních myšlenek, v nichž Němec komentuje běžné události, vznáší všední dotazy a pronáší filosofické úvahy. Korespondence mezi ním a Danou, která byla rovněž ve vazbě, dodává situaci absurdní nádech. Jiří Němec byl jednou z nejvýraznějších osobností českého intelektuálního prostředí a disentu a jedním z iniciátorů českého undergroundu. Přestože po něm zůstalo rozsáhlé dílo, dosud nebylo edičně zpracováno.