Crébillon fils fu un romanziere francese celebrato per la sua prosa arguta ed elegante, che spesso approfondiva le complessità delle relazioni umane e delle consuetudini sociali. Le sue opere sono caratterizzate da acute osservazioni e da una sofisticata esplorazione del desiderio e dell'intrigo sociale. Sebbene i suoi audaci temi a volte suscitassero controversie, la sua scrittura rimane avvincente per la sua intuizione psicologica e il suo acume letterario. Crébillon fils lasciò un segno distintivo nella letteratura francese del XVIII secolo.
Der Sultan Shah-Baham schlägt vor, dass jeder reihum eine Geschichte erzählt. Der junge Höfling Amanzéi, ein talentierter Erzähler, berichtet von seiner Überzeugung an die Seelenwanderung und seiner Strafe, in ein Sofa gebannt zu sein. Seine Geschichten über ein junges Paar, das sich der Liebe hingibt, fesseln den Sultan und seine Gattin.
Nejúspěšnějším Crébillonův román je "Blouznění srdce a rozumu" (1736-1738). Sedmnáctiletý šlechtic Melcour v něm vypráví o svém vstupu do společnosti, o tápáních a nejistotách, které přitom prožívá. Touží poznat cit lásky v ryzí podobě, ale místo s citovostí se Melcour setkává jen s citovým chladem a hrou, místo s láskou s vypočítavostí, ješitností a cynismem. Crébillon tak nepřímo soudí svou společnost jako svět bez budoucnosti . který si svou zahálčivostí a rozkošnictvím připravuje vlastní zkázu. Náznakem pravé lásky, jež pro hrdinu zůstává neproniknutelným citem, je krásná Hortense, tvořící se svou neznámou společnicí dvojici jako vystřiženou z rokokové rytiny Watteauovy a v protikladu k Meilcourovu poblouznění citovým zmatkům obestřená melancholickou moudrostí a vyvážeností citu a rozumu.
