Divoká? Kriminální? Plná naděje? Devadesátá léta byla mnohem víc Co se v první porevoluční dekádě stalo s českou společností a jak nás to ovlivňuje dnes? Jaké překvapivé kontinuity s dobou před rokem 1989 „devadesátky“ vykazují? V jedenácti tematických kapitolách se autoři a autorky zaměřují na příběhy podnikání, bydlení, sportu, médií ad. O své postřehy se v rozhovorech dělí odborníci i pamětníci. Společně ukazují, že 90. léta nebyla jen dobou bezvýhradné svobody, nepadnoucích sak či kriminálního temna. Byla i mnohým dalším ostatně proto jsou věčná.
Proč se lidem líbí různé věci? A jak to ovlivňuje jejich postavení ve
společnosti? V šedesátých letech budila rocková hudba pohoršení, dnes rapeři
dostávají literární ceny. Videohry byly donedávna vnímány pouze jako bezduchá
zábava, dnes jsou předmětem seriózní kulturní kritiky. Na univerzitách se
studují komiksy. Tyto a další proměny ovšem neznamenají, že by ten správný
vkus přestal být společenským platidlem a výrazné kulturní hierarchie
minulosti se zcela rozplynuly. Kniha Pravidla vkusu představuje sociologickou
výpravu do zkoumání vkusu, jeho mechanismů a propojenosti se společenskými
institucemi v současné české společnosti. Na základě existujících poznatků z
oblasti sociologie kultury i vlastního výzkumu řeší, kde se vkus bere, jakým
způsobem se utváří a jaké má sociální důsledky. Kulturní hierarchie se totiž
promítají do struktury společnosti, mechanismů gentrifikace městských čtvrtí,
vstupují do nerovností ve vzdělávání a vysvětlují mnohé zdánlivě samozřejmé
okolnosti naší každodenní kulturní spotřeby. Zkrátka najdeme je v kavárně, při
přijímacím pohovoru i v urbanistickém plánování.
