Der Band "Warum so spät?" präsentiert eine Auswahl der schönsten Liebesgedichte von Antonín Sova und ergänzt die kommentierten Werke von Karel Hlaváček und Otokar Březina, die für dekadenten bzw. mystischen Symbolismus stehen. Sova repräsentiert impressionistischen Symbolismus.
Na jedné straně jde o žánrové výjevy, drobné anekdotické děje, jejichž základ tvoří realistický detail, na druhé straně se setkáváme s náladovou, přírodní a reflexní lyrikou.
Polarita městského ruchu, bídy, "mělké" společnosti "titěrného" věku", vzpomínky na šťastné chvíle dětství, to je obsah této básnické sbírky.
Básně z let 1897–1900. Symbolistická sbírka představuje titánskou ideu konce všech dosavadních náboženství a věrouk a příchod Nového Království, nesmírného nového světa plného síly, líbeznosti a zázraků.
Alkohol od nepaměti byl, je a pravděpodobně také zůstane jedním z trvalých problémů člověka. A tak není divu, že se toto téma objevilo i v tvorbě takových českých klasiků, jakými byli Zikmund Winter, Jan Neruda, Antonín Sova, František Gellner nebo Jaroslav Hašek. Jejich povídky či novely nejsou jen sžíravou kritikou slabších jedinců, kteří upadli do osidel tohoto fenoménu, jsou především působivými obrázky doby, která pomalu upadá do zapomenutí, ale k životu českého národa neodmyslitelně patří.
F. X. Šalda pět let po Sovově smrti napsal, že budoucnost mnoho ze Sovy odhodí, ale že podstatné z jeho úsilí zůstane, protože je v něm žízeň věčnosti, která jedině spřízňuje lidi přes propasti času. Sovovo dílo tvoří velký předěl mezi starší českou poezií a celou poezií moderní, a přestože její schopnost uchvátit jako celek odezněla s odchodem generace, jež si vytkla Sovu do štítu, jsme přesvědčeni, že i na prahu nového století v ní najdeme mnohé, čím je nám blízký, co působí na naše smysly, cit, myšlení i obraznost. Vybírali jsme ze Sovovy poezie milostné, krajinářské a reflexivní, přičemž nás vedly proměny jeho zjitřené vnitřní melodie, jíž básník, „přitahovaný láskou ke skutečnosti a odpuzovaný od ní její nedostatečností a nedokonalostí“ (Šalda), ozvláštňoval svou leckdy bolestnou výpověď o intimních dramatech lidské duše, která má svou vypjatou citovostí, smyslem pro náladu chvíle a omamnou hudebností nezastupitelné místo v orchestru české poezie.
Průřez tvorbou známého básníka. Krajiny, Meditace a písně, Lyrické balady, Reliéfy a panorámata
