Růžena Pochová Libri

Obrovský úspěch Tří mušketýrů okamžitě přiměl Alexandra Dumase staršího a jeho spolupracovníka Augusta Maqueta napsat pokračování. Proto již roku 1845 vydali (opět dvoudílný) román Tři mušketýři po dvaceti letech (Vingt ans après). Děj románu je situován do let 1648 až 1649, tedy doobdobí povstání frondy ve Francii a občanské války v Anglii. Ve Francii vládne v té době za svého nezletilého syna Ludvíka XIV. jako regentka jeho matka královna Anna Rakouská, která si za svého prvního ministra vybrala kardinála Julese Mazarina, původem z Itálie. Ten se snaží pokračovat v politice svého předchůdce kardinála Richelieua, ale chybí mu jeho velikost. Zejména snahy o centralizaci královské moci vyvolaly velkou nespokojenost v kruzích vysoké šlechty, která podnítila povstání v Paříži, jehož název fronda (prak) je odvozen od od kamenů, které pařížské davy metaly do oken příznivců kardinála.

Toto je poslední příběh tří mušketýrů a jejich věrného přítele d'Artagnana. Z Aramise se stal představený jezuitského řádu, je vlivný člověk a toho se také pokusí využít. Ví o tajemství královské rodiny. Současný král Ludvík má bratra Filipa, dvojče, který byl zavřen do Bastily, aby se nikdo nedozvěděl, že existuje. Aramis ho dostane ven a pokusí se ho dosadit na francouzský trůn, ale vše je prozrazeno. Filip je opět zavřen a Aramis společně s Athosem, který je ve všem nevinně, na útěku. V této knize se uzavírají osudy a životy jejich hrdinů. Porthos umírá jako první, když je při útěku zavalen skálou. Další na řadě je Athos, ten nevydrží stesk po svém synovi Roulovi, který zemřel na nešťastnou lásku ke slečně de La Valiére. D'Artagnan pak umírá o pár let později v bitvě. Poslední ze čtyřlístku, a také jediný, kdo přežije, je Aramis, který se po zdařilém útěku po čtyřech letech vrací do Francie.

Na počátku románu vidíme Ludvíka XIV. ještě zcela v područí kardinála Julese Mazarina. Ludvík by rád pomohl Karlu II., synovi popraveného Karla I., získat zpět anglický trůn. Nechá se však ovlivnit svými ministry natolik, že od pomoci upustí. To pobouří kapitána královských mušketýrů,d'Artagnana natolik, že opustí královské služby. S Athosem, hrabětem de la Fére, se vydají do Anglie a vrátí Karlovi II. královskou korunu (rok 1660). K tomu využijí poklad, jehož tajemství sdělil Athosovi Karel I. těsně před svou popravou. Rovněž se seznámíme s titulní postavou románu, Athosovým synem Raoulem, vikomtem de Bragelonne, který je již ze Tří mušketýrů po dvaceti letech šíleně zamilován do šlechtičny Louisy de la Valliére. Ta však dá před Raulem přednost lásce krále Ludvíka XIV. a stane se jeho milenkou (tou skutečně byla v letech 1661 až 1667). Raoul nehraje v knize žádnou významnou roli. Nemůže se vzpamatovat z Louisiny zrady a nakonec se nechá zabít v bitvě. Střední část románu je věnována z velké části politickým i milostným intrikám na dvoře Ludvíka XIV. Ten se po smrti kardinála Julese Mazarina roku 1661 stává postupně silným králem a snaží se zbavit vlivu ministra financí Nicolase Fouqueta, který se chce stát královským rádcem namísto Mazarina (tato část díla zabírá ve čtyřdílných vydáních druhý a třetí díl).

Obrovský úspěch Tří mušketýrů okamžitě přiměl Alexandra Dumase staršího a jeho spolupracovníka Augusta Maqueta napsat pokračování. Proto již roku 1845 vydali (opět dvoudílný) román Tři mušketýři po dvaceti letech (Vingt ans après). Děj románu je situován do let 1648 až 1649, tedy doobdobí povstání frondy ve Francii a občanské války v Anglii. Ve Francii vládne v té době za svého nezletilého syna Ludvíka XIV. jako regentka jeho matka královna Anna Rakouská, která si za svého prvního ministra vybrala kardinála Julese Mazarina, původem z Itálie. Ten se snaží pokračovat v politice svého předchůdce kardinála Richelieua, ale chybí mu jeho velikost. Zejména snahy o centralizaci královské moci vyvolaly velkou nespokojenost v kruzích vysoké šlechty, která podnítila povstání v Paříži, jehož název fronda (prak) je odvozen od od kamenů, které pařížské davy metaly do oken příznivců kardinála.

Román je hlubokou analýzou francouzské vesnice, kde kapitalismus nahradil přátelské vztahy mezi lidmi vztahy obchodními. Kniha má nejskvělejší postavu ve vesnickém lichváři Rigouvi, který svými penězi ovládá majetky i životy obyvatel celé obce a je typickým představitelem venkovského kapitalisty, na něhož se dřeli drobní sedláci. Balzac svým kritickým realismem sestoupil až ke kořenům sociální bídy na vesnici, ovšem řešení této situace ještě nenachází.

Čtení o Ulenspisgelovi o jeho rekovných, veselých a slavných příhodách a o Lammovi Goedzakovi v zemi Flanderské a jinde.