Barbara Köppl Libri

Publikace je historickou studií o největším koncentračním táboře na území Rakouska, který byl také jedním z nejkrutějších a nejobávanějších táborů v době třetí říše. Prošlo jím přes 200 000 lidí, z nichž přes 100 000 bylo zavražděno, udušeno v plynové komoře či podlehlo nelidskému zacházení. Kniha vychází z archivních pramenů, sekundární literatury a rovněž ze vzpomínek autora, který byl od roku 1942 až do osvobození v květnu 1945 mauthausenským vězněm. Jde o nejúplnější dokumentaci k dějinám koncentračního tábora Mauthausen.

Kniha přináší chronologický přehled historie českých médií na pozadí světových dějin. Zachycuje sociální a kulturní aspekty proměn tisku, vysílání a síťových médií a hlavní technologické inovace, které se na jejich vývoji podílely. V řadě samostatných medailonků připomíná významné osobnosti, jež jsou s médii neodmyslitelně spjaty. Noviny, časopisy, agenturní žurnalistika, filmy, rozhlasové a televizní vysílání, velká část internetové produkce (internetová verze tradičních médií, zpravodajské portály a blogy, mluvené slovo, filmy a hudba pro reprodukci či ukládání) a některé síťové služby jsou součástí jak naší každodennosti, tak ekonomické existence společnosti a politického rozhodování. Jsou také významným zdrojem kulturní produkce. V druhém vydání knihy došlo k velkým změnám především v kapitolách o médiích v meziválečném Československu a po roce 1989. Poslední kapitola zachycuje nástup internetové komunikace a digitalizaci českých médií. Publikace je určena zejména studentům vysokých a vyšších odborných škol, učitelům mediální výchovy, dějepisu a české literatury i všem, kdo potřebují či chtějí rozvíjet svou znalost masových médií a povědomí o jejich historickém vývoji.

Publikace obsahuje pramennou edici stenografických zápisů novináře Antonína Fingera z tiskových konferencí konaných při Úřadu říšského protektora v letech 1939-1941. K jednotlivým Fingerovým zápisům editoři zároveň přiřadili oficiální zápisy Tiskového odboru protektorátní vlády. Kniha obsahuje i detailní poznámkový aparát s údaji o osobách, o nichž se v dokumentech hovoří. Edice je vhodným pramenným materiálem ke studiu nacistické propagandy uplatňované v českých zemích.

Monografie Řízení legálního českého tisku v Protektorátu Čechy a Morava shrnuje studie, které analyzují postavení a metody nacistického tiskového dohledu a jejich dopad na vydávaná periodika. Doposud zůstávala problematika tisku a médií stranou většího zájmu naší historiografie, a proto se editoři a autoři pokusili alespoň zčásti vyrovnat tento dluh. Významnou a nepřehlédnutelnou součástí publikace je CD, které obsahuje přepis všech dostupných tiskových konferencí pořádaných od dubna 1939 do dubna 1945 Úřadem říšského protektora pro české novináře. Zápisy z konferencí doplňuje bohatý poznámkový aparát; ve své ucelenosti vytvářejí významný pramen pro další studium tohoto dějinného období, a to jak pro odbornou, tak i pro širší veřejnost.

První část publikace tvoří tři texty sociologů z univerzity v Erlangenu-Norimberku, vypracované v rámci společného projektu s katedrou masové komunikace IKSŽ a Centrem mediálních studií FSV UK. Uvádějí čtenáře do problematiky vztahu médií a veřejné sféry, ukazují způsoby kvantitativního rozboru masově mediovaných sdělení a vyhodnocování zpravodajství. Druhá část knihy přináší konkrétní výsledky projektu, který se zabýval zobrazováním tzv. vánoční krize v České televizi na přelomu let 2000 a 2001 ve zpravodajství Českého rozhlasu.

Sborník příspěvků obsahuje například texty: Lída Rakušanová: Zkušenosti volné novinářky aneb Propast mezi teorií a prací Petra Kubálková: Ženy v médiích - ženy v číslech Jan Cebe: Rudá Marie aneb se Sovětských svazem na věčné časy a nikdy jinak Petr Bednařík, Jan Jirák: Postava novinářky v současném českém filmu a televizním seirálu Lenka Vochocová: Faktor genderu v mediálních výzkumech - kritika jednoho typu výzkumné praxe Alena Lábová: Ženy a fotožurnalismus

Autoři se značnou teoretickou i praktickou zkušeností v oblasti fungování médií v České republice nabízejí podrobné uvedení do studia médií z hlediska sociálněvědní disciplíny mediální studia. Jejich ústředním zájmem je mediální komunikace jako obecný pojem, který zahrnuje institucionalizovanou symbolickou interakci a složky, které se na ní podílejí, tedy média, publikum, společenský kontext. Jde o pohled, který bere v úvahu historii i současnost mediální scény i mediálních studií u nás. Výklad je doplněn řadou příkladů z České republiky i ze zahraničí. Kniha je určena především studentům sociálních věd, odborníkům v těchto oblastech, pracovníkům médií, marketingu a reklamy, pedagogům, sociálním psychologům.

Období druhé republiky bývá zpracováváno především v rovině politických dějin, jsou zkoumány příčiny a důsledky mnichovské dohody, chování významných politických aktérů mezinárodní a domácí politiky, klíčové dopady politické, demografické i kulturní. Tato kniha se snaží přiblížit období mezi podepsáním mnichovské dohody v září 1938 a obsazením zbytku českých zemí a Moravy německými okupačními silami z hlediska praktických, každodenních problémů, které se v tomto období projevovaly a které bylo třeba řešit – od organizačních důsledků vyhnání českojazyčného obyvatelstva ze sudetského území přes vyrovnávání se s projevy nesnášenlivosti, antisemitismu a xenofobie, které v české společnosti zesílily, až po proměny postavení německojazyčného regionálního tisku. Publikace je výsledkem společné práce autorského kolektivu (institucionálně zaštítěného Fakultou sociálních věd UK a Metropolitní univerzitou Praha), který si vytkl za cíl přiblížit méně zpracované téma druhé republiky, včetně její mediální produkce, personálního vývoje dobové kulturní produkce (např. kinematografie) či chodu státních institucí.